Voda s plátkem citronu uvnitř nejen lépe vypadá, ale i lépe chutná než voda samotná. Právě takovou dostanete ve spoustě restaurací. I když to ale může vypadat jako milá pozornost, dostali jste zřejmě sklenici „obohacenou“ o bakterie a viry.
Ty se do ní dostaly prostřednictvím citronu. Na jeho kůře mohly ulpět vinou manipulace při krájení nebo nedostatečného omytí.
Na toto riziko upozornila studie publikovaná v časopisu Journal of Enviromental Health v roce 2007, kterou nedávnou připomněl magazín ELLE. A neměla by uniknout jedinému milovníkovi citronády.
Výzkumníci vyrazili do terénu, aby sebrali vzorky z citronů ve 21 restauracích. Neuvěřitelných 70 % žlutých měsíčků mělo něco navíc. Něco, za co bychom obsluze nepoděkovali – bakterie, viry nebo obojí.
„Mikroby nalezené ve vzorcích všech testovaných citronů měly potenciál způsobit infekční onemocnění na různých místech těla, ačkoli pravděpodobnost nebyla v této studii stanovena,“ uvedli odborníci v dokumentu. Vida.
Na všem zlém se ale špetka dobra najde. Výjimkou nejsou ani tyto „nemocné citrony“. Ačkoli se na nich shromažďují nežádoucí mikroorganismy, při pozření vám nemusí nutně hrozit vedlejší příznaky. Na pozoru by se ale měli mít lidé s poruchou imunitního systému. Jsou náchylnější, a tedy snazším terčem mikrobů.
Řešení? Vymačkejte šťávu rovnou do vody. Sami. Budete tak mít citron pod kontrolou. V restauraci požádejte obsluhu, zda by vám nepřinesla celý citron, který si rozkrojíte. Nebo zda by vám nenaservírovala citron zvlášť na talířek.
Podle kliniky Cleveland Clinic můžete rovněž omezit riziko výskytu bakterií a virů na citronu tím, že budete bedlivě pozorovat dění za barem. Má obsluha rukavice či kleštičky? Pak byste měli zůstat relativně v klidu.
Patříte-li mezi závisláky na citronádě a netrpíte-li na oslabenou imunitu, nemusíte se jí úplně vzdát. Bakterie a viry jsou všude – na slánce, klikách, lahvi kečupu. Naše tělo nás dokáže poměrně dobře ochránit před slabšími útoky mikrobů.
Zdroj: Bustle