Neví se přesně, odkud pochází ani jak přišel ke svému jménu. Svým originálním tvarem i osobitou jednoduchou chutí si ale získal širokou oblibu. Preclík se navíc skvěle přizpůsobí charakteru události – lze ho podávat k čaji, ke kávě, vínu i polévce. Náš recept čerpá z tradiční kuchyně Bavorů – připravte se tedy na delikátní jemnou slanou chuť!
Původ preclíku nelze přesně specifikovat, nejčastěji se však spojuje s křesťanstvím. Řada zdrojů připisuje tento malý kulinářský zázrak italskému mnichovi, který preclík v roce 610 našeho letopočtu daroval dětem jako odměnu za přeříkání modliteb. Tentýž muž měl kynutého hada, opisujícího tvar překřížených rukou, pojmenovat jako „pretiola“ – tedy malá odměna.
Náboženský původ preclíku podporují i další zdroje. Jeden ho zasazuje do kláštera na jihu Francie, druhý ho odvozuje od řeckého kruhového chleba, který se vyvinul z posvěceného chleba ke svatému přijímání. Podle nejvýznamnější německy psané encyklopedie Meyers Konversations-Lexikon z roku 1905 se preclík začal připravovat během zákazu pohanských tradic v pečení v roce 743. Svým tvarem měl připomínat sluneční kříž, jeden ze symbolů pohanství.
I Německo si rádo připisuje autorství preclíku. Jeho tamní pojmenování „bretzel“ pravděpodobně vzniklo z latinského „bracellus“ (středověký výraz pro náramek) nebo „bracchiola“ (malé paže). Nejméně od 12. století se preclík používal jako symbol německého pekařství. A z tohoto století pochází i jedna z prvních ilustrací pečiva, kterou najdeme v rukopisu Hortus deliciarium.
Popularita preclíku s postupem času neutichla – především jižní Němci pečou přivlastněný slaný zákusek ve velkém. Třeba na tradiční pivní festival Oktoberfest v bavorském Mnichově. Co je tedy na pravý tamní preclík třeba?