Pokud máte rádi dobré víno a na Moravu to máte trochu z ruky, stačí zajet do naší metropole. I když vás to nejspíš překvapí, najdete zde celou řadu městských i soukromých vinic, které stojí za návštěvu. Právě teď je jedinečná šance. Už druhý víkend v červnu je totiž můžete všechny navštívit díky akci Hlavního města Prahy s názvem Pražské vinice 2019.
Hlavní město Praha vás zve 8. a 9. června 2019 na putování městskými i soukromými vinicemi, které již potřetí otevírají své brány veřejnosti. Poznejte autenticitu a výjimečnost vín z pražských vinic, seznamte se s jejich historií i současností a objevte kouzlo těchto pozapomenutých koutů Prahy. Jedinečné polohy těchto zelených částí Prahy, z nichž některé jsou památkově chráněnými územími, veřejnosti běžně nepřístupnými, navíc poskytnou nevšední výhledy na město. Komentované vycházky a prezentace jednotlivých pražských vinic a jejich produkce se budou konat od 10.00 do 17.00 hodin.
Nejstarší zmínka o vinicích v Modřanech je uvedena v listině českého knížete Soběslava II. z roku 1178. Vinice na jižním svahu podél Vltavy tenkrát daroval Vyšehradské kapitule. Její práva později potvrdil i Karel IV. v roce 1356. Během staletí byla vinice, dříve nazývaná „Arcibiskupská“, pronajímána i prodána. Zažila roky úrodné i devastující. Za mrazů v únoru roku 1929 zcela vymrzla. V roce 1987 ji obnovili členové Českého zahrádkářského svazu, kteří dodnes pečují o historické i novodobé odrůdy keřů révy vinné na ploše 1,1 ha.
Réva vinná se na území Strahovské zahrady pěstovala již před rokem 1143, kdy byl založen Strahovský klášter premonstrátů. Postupem času byly petřínské vinice rozšiřovány. Část obhospodařovali sami premonstráti a část jich pronajímali nájemcům. Během válečných let (husitské války, třicetiletá válka, válka o rakouské dědictví) byly vinice i štěpnice zcela zničeny, ale pokaždé se je podařilo znovu obnovit. Zanikly až během 19. století a zachoval se pouze viniční lis ve zdi Úvozu. Oddělení péče o zeleň MHMP obnovilo část vinice kolem tohoto lisu v roce 2011.
Tato nevelká vinice s vyhlídkou je součástí zahrad Strahovského kláštera, které se rozprostírají ve svahu u jižní strany konventu mezi ulicemi Úvoz a Strahovská, v dolní části je ohraničena ul. Vlašskou, v horní části sahá k Hladové zdi. Zahradu založil roku 1613 architekt Giovanni Battista Bossi a v letech 1682–1700 proběhla její barokní úprava, kterou navrhl Jean Baptiste Mathey. Na západní straně je ukončena salou terrenou a na východní straně terasou s vyhlídkovým altánem. Vyhlídka s vinicí navazuje na Opatskou zahradu s letní zahradní restaurací a v současnosti se zde pěstuje odrůda Hibernal. Réva vinná se na území Strahovské zahrady pěstovala již před rokem 1143, kdy byl zdejší klášter premonstrátů založen. Zahrada společně se Strahovským premonstrátským klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka. Horní část nad vyhlídkovou cestou Raoula Wallenberga patří klášteru a dolní část rozkládající se pod touto cestou je majetkem hl. města Prahy.
Na území mezi dnešními pražskými částmi Vysočany a Prosek jsou vinice doloženy již na počátku 12. století, v lokalitě zvané „Pod Prosíkem“. Dnešní jméno vinice získala po svém posledním majiteli, Josefu Máchalovi. Dvacáté století vinici na malebném svahu nepřálo a réva byla tehdy nahrazena meruňkovým sadem. Od roku 1996 se obnově vinice věnuje Vinařské družstvo svatý Václav spolu s městskou částí Praha 9. Od roku 2000 na terasách udržují genový fond. Dnes má viniční trať Máchalka rozlohu 1,9 ha osázené plochy.
Historická vinice Grébovka je pozůstatek rozsáhlých vinic založených Karlem IV. ve 14. století, které dříve zabíraly celou plochu dnešních Havlíčkových sadů. V současnosti se tu tak svérázně mísí charakter městského parku a unikátních pozůstatků vinice. Vína z vinice můžete ochutnat ve Viničním altánu nebo Vinném sklepu Grébovka.
Skalnatý vrch Baba vyčnívající na levém břehu Vltavy byl osídlen již od mladší doby kamenné. Vinice na břidlicovém skalním útvaru byla založena roku 1562. Roku 1650 byl novým majitelem vystavěn letohrádek s viničním lisem. Zda zřícenina, romanticky upravená v roce 1858, krášlící skalku dodnes, je pozůstatkem původního letohrádku či kaple, není jisté. Vinice byla majetkem soukromým i státním a dnes je opět v soukromých rukách. Po jednom z majitelů se nazývala Magurka a později Majorka. Dnes je viniční trať Baba certifikována jako ekologická produkce.
Albertovské stráně pod vrchem Větrovem se nachází na okraji Nového Města pražského, které v roce 1348 založil Karel IV. Jižní svah Nuselského údolí naproti Vyšehradu poskytuje vhodné podmínky pro pěstování révy vinné, což podtrhuje původní jméno potoka Botiče, Vinný potok. Roku 2009 byla uvnitř dochovaných hradeb obnovena část vinice a postaven romantický altán. Na úpatí nejvyššího bodu Nového Města pražského, kterým je Karlov, tak vzniklo příjemné místo k odpočinku a zároveň připomínka někdejšího rozmachu pražského vinohradnictví.
Mezi další pražské vinice patří například Vinice pod Vyšehradem, kterou najdete v areálu Ústavu pro péči o matku a dítě, známého jako Podolská porodnice. Na jižním svahu přímo pod hradbami barokní pevnosti Vyšehrad byla založena vinice. V letech 2012 až 2015 zde bylo vysazeno 197 keřů révy vinné. Za zmínku stojí také vinice Salabka, která patří ke stejnojmenné restauraci s vlastním vinařstvím a palírnou. Při návštěvě tohoto místa určitě nevynechejte ochutnávku některých z 15 vín z místní vinice Salabka či pálenek ze zdejší palírny – první v Praze.
Modřanská vinice
Svatojánská vinice
Vinice pod Strahovským klášterem
Vinice Máchalka
Vinice Grébovka
Vinice Baba
Vinice Albertov