V těhotenství žena přibere kolem 15 kg, samotná děloha „ztěžkne“ více než 15krát, vazy jsou vlivem hormonů volnější a těžiště těla se posouvá vpřed. Požehnaný stav není nemoc, přesto s sebou přináší řadu fyziologických změn, které mohou velmi bolet. Jak si ulevit a připravit tělo na nadcházející porod?
Typické oblasti bolestí lze určit podle tvaru bříška těhotné ženy a jeho postavení. Ženy s výrazným bříškem směřujícím dopředu mají často bolesti v bederní oblasti páteře. Naopak ženy s bříškem "nízko v pánvi" si nejčastěji stěžují na bolestivost kyčelních kloubů, podbřišku a křížové části páteře. Dochází zde totiž k tlaku plodu na pánevní dno a na orgány v něm uložené, což může někdy vést až k bolestivosti stydké kosti. Třetím popisovaným typem je ochablé bříško "visící" dolů, viditelné často u ženy s celkovou svalovou hypotonií. Tento typ bříška má vliv na bolesti v oblasti hrudní a krční páteře.
S rostoucí dělohou dochází během těhotenství ke změně těžiště těla a to ovlivňuje celkové držení těla i stereotyp chůze. Nárůst břicha a prsou žena kompenzuje prohnutím v bedrech a v křížové oblasti, což vede k nejčastějším bolestem zad v těhotenství. Ke zmírnění obtíží spojených s přírůstkem hmotnosti a změněným těžištěm je vhodné udržovat co nejoptimálnější držení těla. Správné postury se vzpřímeným držením, neutrálně postavenou pánví a zpevněnými břišními svaly lze dosáhnout cílenými fyzioterapeutickými postupy, například cvičením pozic z Alexandrovy techniky. Proti bolestem pánve a kyčlí je ideální cvičení na velkém gymnastickém míči, kdy podsazování pánve a vysazování boků uvolňuje svaly pánevního dna a křížokyčelního kloubu.
Tělo ženy se na porod připravuje celých devět měsíců. Stoupá hladina hormonů, které zvyšují pružnost vaziva, povolují klouby v oblasti pánve a žeber a podporují elasticitu pánevního dna pro snadnější průchod miminka. Stejné hormony však nepůsobí jen v oblasti trupu, pružnost kloubních pouzder podněcují v celém těle rodičky. Jejich vliv se pak negativně promítá do otoků dolních končetin a zborcených plosek chodidel.
„Rostoucí váha, nejen miminka, vytváří velký tlak na drobné klouby nohou, u kterých se uvolňují kloubní pouzdra a vzniká tzv. plochá noha. Zborcení příčné nebo podélné klenby chodidla lze předejít pravidelným ‚posilováním‘ svalů na plosce nohy a svalů v oblasti lýtka a bérce. Každá maminka jistě zná jednoduché propínání špiček – rytmické střídání fajfka-špička, kroužení v kotníku nebo jízdu na kole vleže na zádech. Navíc je vhodné stimulovat chodidlo i kartáčováním, chůzí po oblázcích, čočce, střídáním chladné a teplé vody, chůzí naboso nebo chůzí po různých terénech v interiéru jen v ponožkách – tvrdá dlažba, teplá plovoucí podlaha, měkký koberec. Výbornou prevencí proti vzniku křečových žil je manuální nebo přístrojová lymfodrenáž či reflexní masáž nohou od partnera,“ prozradila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Přiměřený pohyb v těhotenství je velmi důležitý, ať už svižné procházky, nebo skupinově vedené cvičení. Je však třeba dbát na bezpečnost a nepřekračovat své limity, vždy se cítit příjemně. Posílené tělo se nejenom vyhne bolestem v těhotenství, ale po porodu nebo nejpozději po ukončení kojení se snáze vrátí do stavu jako před miminkem. Během prvního trimestru může žena cvičit tak, jak byla zvyklá, kromě sportů a aktivit, kde hrozí pády či otřesy. Vhodné je aktivování svalů hlubokého stabilizačního systému, plosky nohy, protahování prsních svalů a zvyšování svalové síly stabilizátorů pánve. Během druhého trimestru by mělo být cvičení zaměřeno na uvolňování kyčelních kloubů. Ve třetím trimestru intenzita cvičení klesá. Mezi doporučené aktivity v daném období patří chůze svižnějšího charakteru.