Mnohé rady odborníků, co by měl člověk jíst a co ne, jsou sice v mnoha článcích publikovaných ať už v knihách, či na internetu vychvalovány do nebes. Jestliže vám ale třeba špenát nechutná, nenuťte se do jeho konzumace. Lidský organismus je specifický u každého jedince a něco nám zkrátka po chuti být nemusí, i když je to všeobecně vychvalováno.
Trávení určitých potravin může být pro váš organismus namáhavé, nemá k tomu třeba dostatek potřebných enzymů. Je to dané geneticky a rozhodně byste se neměli přemáhat, i kdyby jeho účinky byly sebeblahodárnější. Snadno se dá najít vhodnější alternativa, která vám bude chutnat.
Jsme provázeni různými obdobími, kdy nám potravina, kterou jinak běžně konzumujeme, může přestat chutnat. To se týká hlavně té doby, kdy naše tělo například bojuje se zánětem. V tuto chvíli je lepší se jinak oblíbenému jídlu vyhnout, mohlo by to způsobit více škody než užitku.
Pokud se potýkáme se stresem nebo únavou, organismus není v „dobré kondici“, co se týče trávení. Mnohdy to vede až k nechutenství a poté hrozí, že snědené jídlo zůstane v žaludku pěknou dobu.
Nechuť k některým jídlům může být zafixovaná i podvědomě, s uchovanou vzpomínkou na neblahý zážitek. Krásným příkladem mohou být jídla ze školních kantýn, které nás nutily učitelky dojídat a my jsme si k nim tedy vytvořili odpor spojený s nepříjemnou vzpomínkou, který se s námi táhne mnohdy až do dospělosti.
Některé pokrmy zkrátka potřebují svůj čas, aby nabyly pozbytou „důvěru“. Proto se radami, co je pro vás v tu danou chvíli nejlepší, řiďte jen orientačně. Nechutná-li vám ječmen, nepijte ho jen proto, že vám ho všichni ve vašem okolí doporučují. Samozřejmě se dá na některé specifické chuti i „naučit“, ale neměli byste tento akt podstupovat za každou cenu.