Pamatujete si na zahradu u babičky, kde jsme jako malí lezli po stromech a s bratranci a sestřenicemi po sobě házeli ořechy? Nebo si při hře na schovku zalezli do stínu velké jabloně? V průběhu dne plného skotačení přišlo vhod něco malého na zub. A co se k tomu hodí lépe než to, co můžete najít přímo v zahradě.
Angrešt
Když nebyl zralý, ale naše nenechavé ručky se po něm sápaly, z úsměvu se rázem stal úškleb. Malá chlupatá bobulka srstky obecné plná vitamínů A, B, E a C se používá i jako maska na obličej, nebo k posílení vlasů.
Třešně
Každá malá holka, jejíž babička disponovala třešní, je měla místo náušnic. Červíci uvnitř byli bílkovinový bonus.
Rybíz
Černý nebo červený, to bylo jedno. Kdo si nacpal do pusy víc bobulek, vyhrál. Konzumace se dala praktikovat ve stylu olivy a párátka. Utrhli jsme celou větvičku a se zavřenými ústy jí vytahovali ven. Sladké kuličky zůstaly v puse a zelený zbytek letěl do trávy.
Špinavé tričko nebyla naše starost. Máma to vypere.
Meruňky
Na oblíbenosti získaly hlavně po snězení, kdy jsme po sobě házeli zbylé pecky.
Jahody
Kam se vytratila chuť dnešních jahod? Zřejmě zůstala právě u babičky na zahradě. Velké, červené a sladké! Oblíbenou variantou také byly rozmačkané s mlékem a cukrem.
Rajčátka
Babička říkávala, že musíme sníst alespoň dvě, každé do jedné tvářičky, aby byly červené. Kdo jich snědl více, měl tedy zřejmě červený i zadek.
Mrkev
Hrabat se v hlíně je jedna z neoblíbenějších dětských činností. Alespoň jejich oblečení se tak tváří. Odměna v podobě sladké mrkve je jako získání zlatého bludišťáka.