RETRO: Potraviny, na kterých jsme vždycky ujížděli, a asi už vždycky budeme!

Kdo by neznal Granko. Rozpustné kakao bylo to nejlepší, co jsme mohli v dětství dostat. Jen proto jsme se snažili nezlobit. Nejlepší bylo samotné na lžičce. Později ho nahradila Jesenka, kterou si dospěláci dávali do kafe. A děti tajně do pusy.

Jemná drůbeží paštika v konzervě sice dětem moc nejela, ale dospělí se po ní mohli utlouct. Zato takový Tang nebo Vitacit si sypali do chřtánu moc rády. Způsobovalo to totiž takové jemné šimrání a to bylo legrační. Nejčastěji se to praktikovalo na táborech. Co na tom, že se to mělo rozpouštět ve vodě.

Další peckou byly Arizonky. Loupaná barevná rýže, která chutnala jako polystyren, byla oblíbenou mňamkou po několik generací. Vítězem v retro soutěži ale vždycky budou žvýkačky Pedro. Vyžvýkaly se asi po minutě a uznejte, že ta specifická pachuť v ústech se nedá dnes s ničím srovnat.