To, že máte domluvenou schůzku s někým, kdo se vám líbí, je samo o sobě už dost stresující. Jste nervózní, co si na sebe obléct. Najednou máte pocit, že vaše skříň je naprosto nevhodná pro jakoukoliv příležitost a vaše boty se také nehodí k ani jedné z variant, jež jste vlastně ještě ani nevymyslela. Žaludek se chová, jako by byl o nedělním odpoledni v lunaparku, ale vy tušíte, že něco byste sníst měla. Jak ale zabránit škrundání v břiše a zároveň nemít zaříznutý pásek tak, že nebudete moci dýchat?
Těžko odhadnout, jak dlouho bude schůzka trvat. Člověk by měl jíst každé tři hodiny, pak se může ozvat onen zvuk, kdy vám tělo sdělí: „Mám hlad!“ Vy ale budete zrovna uprostřed příjemné konverzace s mužem sedícím naproti vám a pocit hladu vás bude jen otravovat.
Než odejdete z domova, alespoň něco malého byste sníst měla. Salát je lehký, ale můžete se po něm nafouknout. Navíc mít zbytky zeleniny mezi zuby není zrovna moc sexy. I když svůj úsměv pečlivě zkontrolujete, malý kousek olivy, který vám uvízl přilepený na zadní stoličce, se záhadně přemístí do první lajny. O potravinách typu: cokoliv s česnekem, cibulí, octem snad ani nemusíme mluvit. I kdybyste si zuby vyčistila padesátkrát, jazyk vydrhla jarem, spolykala balení tikťaků a završila to žvýkačkou s příchutí máty – ne, pachuti se nezbavíte.
Svíčkovou se šesti si také odpusťte. Je dobré se trochu najíst, ale ne se přecpat. Váš protějšek by se asi trochu zadumal nad tím, proč se opíráte o stůl a odfukujete, jak se vaše vnitřnosti snaží poprat se třetím knedlíkem. Knoflík na kalhotách by se nemile pral s plným břichem a co nevidět by vystřelil do vesmíru. Neméně šťastnou volbou je i špenát.
Shrnuto, podtrženo, neměla byste jíst nic nadýmavého, nic, u čeho by hrozilo, že se vám přilepí na zuby a pokud možno – menší množství. Jednou z možností je jídlo si rozmixovat. Díky tomu, že nemusíte nic kousat, si ušetříte zaseknuté semínko od rajčete mezi pětkou a šestkou. Předejdete tak špulení pusy ve snaze si jazykem onu překážku ze zubů vydolovat. Máte doma mixér? Mixujte. Měla byste v podstatě pít. Pít, ale sytě. Právě „pití“ před pitím je důležité, abyste po druhé sklence vína neodešla na toaletu jako lyžař na obřím slalomu.