Když skončily prázdniny a nám se ani nestačila zahojit rozbitá kolena, už nám mámy cpaly tužky do penálů a my věděli, že škola se nevyhnutelně blíží. S ní i obědy ve školní jídelně a milé tváře kuchařek. Nebylo to žádné: „Dáš si jedničku nebo dvojku?“ Prostě byly řízky, dostaneš řízek. A to byla ještě ta lepší varianta.
Nejednomu z nás se při vyslovení slova „prejt“ naježí chlupy. Máte také defekt z dětství z toho, jak vás učitelky nutily dojídat? Občas to napadlo i rodiče doma. „Dokud to nedojíš, nepůjdeš spát!“ A tak jste si jednou za dvacet minut nacpali vystydlou koprovku do pusy a pod záminkou čůrání ji vyplivli do záchodu. Tvrdá devadesátková škola stravování nás poznamenala až do naší dospělosti, a tak se spoustě lidí při vzpomínkách na plastové tácy ve školní jídelně lidově „zvedá kýbl“.
Rýžový nákyp
Ne vždy se podaří rýži udržet ve stavu, aby ještě rýži připomínala. Většinou se před námi ocitla nažloutlá hrouda „něčeho“ posypaná cukrem. Když jsme měli štěstí, vypadla na nás i meruňka. Teplá.
Čočka nakyselo
Pokud se hospodářka dobře vyspala, byl i párek. Jinak na nás čekal talíř plný hnědozelené směsi a kdesi – v rohu napsat nelze – se krčila i malá kyselá okurka. O stavu břicha po kýblu čočky se zmiňovat nebudeme.
Koprovka
Bez masa. Knedlík nebo brambora, bílek nebo žloutek (tu druhou část nejspíš najdete u kamaráda na talíři) a spooooousta bílé omáčky, jejíž zelenou část budete mít ještě pár hodin mezi zuby. Co zbude, z toho se udělá na zítra polévka.
UHO
Univerzální hnědá omáčka. Je univerzální, tudíž ji podáváme s knedlíkem, bramborem, rýží, pečivem, teplou, studenou, jakkoliv naředěnou za jakéhokoliv počasí a jakéhokoliv ascendentu, ať je příliv, či odliv.
Prejt
Jídlo, které ze všech jídel jídlo připomínalo nejméně. Na talíři před vámi se objevilo něco, co vypadalo, jako by to už někdo předem natrávil. A paní kuchařka vám ho podává ještě s úsměvem. Dobrou chuť!
Játra
Jestliže vás učitelka nutila dojídat hovězí maso, dalo se to ještě snést. Jestliže vás učitelka nutila dojídat játra, hledali jste očima jakýkoliv otvor, kam by se dala nacpat, až půjde nařídit konzumaci i ke stolu vedle.
„Čaj“
Poměr čaje a vody: 1:1 000 000. Plus cukr. Hodně cukru.