Jak inspirovat ke změně? Možností je spoustu, jedna věc ale spolehlivě nefunguje – tlak. Dokonce na to existuje studie, bavíme-li se o veganském a vegetariánském životním stylu. Pokud jeho podporovatelé šíří svou myšlenku více či méně agresivním způsobem, dosáhnou tím jen bojkotu ze strany všežravců. To je ale pouhý střípek z mozaiky důvodů, proč se lidé vrací k živočišným produktům. Zeptali jsem se šesti bývalých vegetariánů a veganů.
1. Lukáš (27)
Jak dlouho byl vegetarián: 7 let
Proč se dal na vegetariánství: Od mala jsem vyrůstal v domě, kdy se chovala domácí zvířata. Pomáhal jsem své rodině se zabijačkami. Takže časem mi to začalo být nepříjemné. Zároveň mě trochu ovlivnila společnost vegetariánů a veganů, se kterými jsem se stýkal.
Začal jsem tedy přijímat potravu rostlinného původu kromě vajec (kdo by vyvrátil to, že vajíčko je nejlepší přírodní protein?). K vegetariánům jsem se nikdy neřadil, ale vysvětlujte nějakému omezenému člověku, že nejíte maso, protože jste od dětství přihlíželi zabíjení a přijde vám to nehumánní. Nikdo to nechápal, a abych se vyhnul konfliktům, říkával jsem, že jsem vegetarián.
Proč znovu začal jíst maso: Protože vegetariánství a veganství se stalo trendem dnešní doby a každý si chce na tom namastit kapsy. Navíc jsem zjistil, že maso je levnější než některé vegetariánské pochutiny. A ne u každé kanceláře najdete vegetariánskou restauraci nebo takovou, co má na denním menu i vege variantu.
Proč jsem tedy začal jíst maso? Kvůli finanční situaci. Vege strava stojí nereálné peníze. A přitom nárok na vypěstování a zpracování rostlinných potravin stojí pár korun.
***
2. Diana (26)
Jak dlouho byla veganka: 2 roky
Proč se dala na veganství: Začala jsem se stravovat vegansky „sobecky“ ze zdravotních důvodů. Postupem času, jak jsem čerpala informace o rostlinné stravě, dívala se na různé dokumenty apod., jsem ale zjistila, že etická a enviromentální stránka pro mě začíná být důležitější než zdravotní. Je to všechno propojené.
Proč opět začala jíst živočišné produkty: Zjistila jsem, že není zásadní být stoprocentní vegan, ale obecně si uvědomovat důsledky svého chování. Od té doby (je to více než rok) o sobě neříkám, že jsem veganka.
Moje strava je rostlinná. Když mám chuť si dát sýr (což je v poslední době tak jednou za měsíc), dám si ho, ale vím, že to nepotřebuju. Snažím se jíst lokální sezónní suroviny, které se navíc dají koupit bez všech šílených plastových obalů. Tofu a ostatní náhražky masa nevyhledávám, ale nemyslím si, že pokud někdo jí veganské klobásy nebo svíčkovou v restauraci, je to špatně.
Jsem proti zabíjení zvířat, ale uvědomuju si, že každý krůček směrem k odpovědnému stravování je zásadní. Proto mám největší radost, když mi někdo, kdo byl zvyklý jíst maso třikrát denně, řekne, že se snaží spotřebu masa omezit a dá si ho třeba jen dvakrát týdně.
***
3. Nikol (27)
Jak dlouho byla vegankou: 1 rok a 3 měsíce
Proč se dala na veganství: Vegankou jsem se stala kvůli své mladší sestře, které se na něj dala z etických důvodů. Já sama jsem se tímto způsobem začala stravovat, abych ji podpořila, a zvětšila tak „třecí plochu“ v rámci rodiny, která s jejím rozhodnutím nesouhlasila. Musím říct, že ten způsob stravování mi v mnoha ohledech vyhovoval (nutí člověka jíst zdravěji). Takže jsem u něj zůstala, dokud to bylo možné.
Proč opět začala jíst živočišné produkty: Po roce a třech měsících jsem zjistila, že jsem těhotná, a proto jsem se vrátila zpátky k původní stravě. Ač vím, že mnoho veganek má zdravé děti, nevěřila jsem si v tom ohledu, že bych na veganské stravě byla schopná si dávat pozor na doplnění všech živin, které miminko potřebuje.
A jestli se k veganství vrátím? Ještě nevím. Syna jako vegana vychovávat nechci. A protože jsem s ním většinu času sama, bude chtít jíst to samé jako já.
***
4. Magdalena (24)
Proč se dala na vegetariánství: Byla jsem vegetariánkou jen z donucení a nikdy ne úplně. Můj manžel se najednou rozhodl, že nebude jíst maso, protože mu je líto zvířat, tak jsem to měla zakázané i já. A když přišel na to, že jsem jedla maso, bylo zle.
Proč opět začala jíst maso: Rozvedli jsme se, takže už mě nikdo neomezuje. Vegetariánství fandím, jak z etického, tak eko hlediska. Jenže můj manžel byl v tomhle šílený fanatik, takže mi to hodně zprotivil. Vím, ze zvířata trpí i na mléko a vejce, ale o veganství určitě nepřemýšlím. Čistě proto, že bych to nezvládala dodržovat.
Jinak maso omezuji, ale nevyhýbám se mu. Spíš jsem zastánce myšlenky, že kdyby každý jedl polovinu množství masa, co teď, je to jako kdyby půlka lidi byli vegetariáni.
***
5. Mirka (25)
Jak dlouho byla vegetariánka: 9 let
Proč se dala na vegetariánství: Maso mi nechutnalo a neměla jsem potřebu ho jíst. Samozřejmě v tom hrál i můj vztah ke zvířatům.
Proč opět začala jíst maso: Jak jsem dospívala, víc a víc mi docházelo, že není problém, že je jíme. Je to naše přirozenost. Problém je to, jak se zachází se zvířaty. Postupem času mi ale začaly padat vlasy. A mně došlo, že když nebudu jíst maso, ale budu ubližovat sobě, nepomůžu nikomu.
Takže maso už zase jím. Dokonce mi zachutnalo natolik, že třeba na tataráku vyloženě ujíždím. Impulzem byl také nový vztah – přítel si uměl vychutnat medová žebra tak, že mi dělal obrovské chutě!
***
6. Michaela (27)
Jak dlouho byla vegetariánka: 1 rok
Proč se dala na vegetariánství: Díky filmu Brzy i na vašem talíři – dohodou či násilím o geneticky modifikovaných potravinách a hnojivech, kterými se krmí zvířata. Nechtěla jsem do sebe cpát chemické látky. Proto jsem přestala maso jíst. Až pak přicházely další důvody, například ekologické.
Proč opět začala jíst maso: Nemám to tak, že by žádná zvířata neměla umírat. Když mají dobrý život, je o ně dobře postaráno a nejsou traumatizovaná, jsem s tím v pohodě. Pokud nemusí cestovat přes půlku světa, ale pochází z nějaké české farmy, jsem s tím v pohodě. Když nejsou z velkochovu, jsem s tím v pohodě.
Maso si dám zhruba dvakrát za měsíc. Stejně tak vajíčka a mléko. U sýrů a másla se mi to zatím moc nedaří, u vajíček to docela ještě jde díky sousedům z chalupy, co mají slepice. Ale když mi dojdou a chci si udělat snídani, tak holt sáhnu v sámošce po těch „normálních“ a radši se ani nedívám, co jsou to zač.
Všechno se to ještě trochu zesložiťuje tím, že ne všechny potraviny od farmářů nebo s nálepkou „bio“ jsou od šťastných zvířat. Ale zjišťováním těchto věcí by se daly strávit hodiny. Pořád je na čem pracovat, ale stojí to hromadu úsilí.
***
Autorka článku: Andrea Vránová