
Julie byla přesvědčená, že má po svém boku skvělého manžela a otce jejich dcery. Chválila ho. Jak je pozorný a obětavý. A vůbec ji nenapadlo, že by za tím mohlo být něco jiného. To, co pak zjistila, jí vzalo dech...
Když jsem zjistila, že jsem s Danem těhotná, skákala jsem nadšením. Můj sen o krásné a dokonalé rodině se začal plnit. Vůbec by mě nenapadlo, že mu nakonec já a moje dcera nebudeme dost dobré...
Připadal mi jako dokonalý táta
Po porodu jsem si myslela, že mám vedle sebe toho nejlepšího chlapa. Po náročném porodu se vzorně staral se o mě i o naši dceru. Nosil mi jídlo do postele, uklízel, vařil… Později v noci bez problémů stával a připravoval malé mléko. Byla jsem mu strašně vděčná. Každá máma, co se několik měsíců kvůli mimču nevyspala ví, jak je taková pomoc k nezaplacení. Já navíc bojovala s nějakými poporodními depresemi, takže to se mnou nebylo jednoduché. Ale jeho podpora mi dávala neskutečnou energii a chuť vše zvládnout. Prostě se choval jako vzorný manžel a otec, kterého mi všechny kamarádky záviděly.
Dokonce mi nabídl, že může občas chodit s dcerou na plavání. „Lásko, co kdybychom se střídali. Ty si aspoň odpočineš,“ byla jsem nadšená. Jeho flexibilní práce to umožňovala a mít pro sebe třeba dvě hodinky času? To znělo báječně. Říkala jsem si, jaké mám štěstí. Kolik chlapů by se dobrovolně hlásilo k miminkovskému plavání? Dnes už bohužel vím, že to nebylo kvůli dceři. Tedy možná na začátku...
Jeho podivné chování mě zarazilo
Dlouho mi to nedocházelo. Dětský kurz, hřiště nebo koutek přece není zrovna obvyklé místo k seznámení. Koho by tedy napadlo, že tady čeká nějaké nebezpečí v podobě nevěry. Jenže pak se začal chovat jinak. Klasické příznaky, u kterých asi zbystří každá žena. Často měl mobil v ruce, psal si s někým a občas se u toho pousmál. Když jsem se ptala, s kým si píše, mávl rukou:
„S kolegou z práce, řešíme projekt.“
A pak přišla ta chvíle, kdy mi něco docvaklo. Pozorovala jsem ho v koupelně, jak se upravuje, než jde s malou ven. Nechápala, proč řeší oblečení a voní se nejoblíbenější voňavkou, když jde na dětské hřiště?
Tenkrát jsem to ještě nechala být, ale ten pocit, že se něco děje, mě už nepustil. Pořád mi nešlo do hlavy, co by kde dělal podivného, když má s sebou malou dceru. Rozhodla jsem se tedy poprosit kamarádku, která bydlela kousek od hřiště, aby mi ho nenápadně zkontrolovala. A já si mohla snad oddechnout. Jenže to, co mi pak řekla, mi vyrazilo dech.
Kamarádka mě šokovala
„Julie, bohužel tě nepotěším,“ řekla mi kamarádka do telefonu. A mně se v tu chvíli udělalo nevolno. Bála jsem se, co mi řekne...
„A co si viděla?“ ptala jsem se se staženým žaludkem.
„Seděl tam s nějakou ženou na lavičce, smáli se… A pak se objali. A políbili. Přitom jejich děti seděly na pískovišti.“
V tu chvíli se mi podlomila kolena. On mě vážně podvádí na místě, kam chodí s naší dcerou? Jak nechutné! Používal ji jako alibi a věděl, že je ještě ve věku, kdy mi nic nepráskne.
Doma jsem na něj udeřila. „Kdo je ta žena? Kamarádka vás spolu viděla!“
Jenže se ani nezačervenal. Jen pokrčil rameny. „Nevím, o čem mluvíš. Myslíš, že bych něčeho takového byl schopný? Nechápu, proč věříš nějakým drbům,“ odpověděl mi dotčeně.
Nevím, jak se zachovat dál
Ale já věřím své kamarádce. Proč by mi ona lhala? Navíc popis té paní odpovídá jedné matce z kurzu plavání. A co jeho podivné chování a ochota chodit s dcerou častěji ven nebo do dětských center? To, co jsem viděla jako jeho velkou obětavost, je teď pořádně podezřelé.
Nevím ale, jak se teď zachovat. Můžu to ignorovat a dělat, že je vše v pořádku. Můžu ale také hledat další důkazy a donutit ho, aby se přiznal. Každopádně by to nakonec znamenalo nejspíš rozpad rodiny. A to mě samozřejmě děsí. Ale dá se s někým takovým vůbec žít dál? Pořád dokola se také ptám proč? Co jsem udělal špatně, že má něco takového vůbec zapotřebí?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.