Facebook
Instagram
Justýna se skoro urazila, když jí přítel naznačil, aby se na něj tolik „nelepila“. Pak si uvědomila, že má silnou potřebu držet se ho jako klíště i v noci. Možná je to tím, že v dětství nezažila žádné mazlení.
Byla jsem do Honzy tak zamilovaná, že jsem ho nechtěla pustit ze svých spárů. Chudák mi pak sám musel říct, že nemá čas ani se nadechnout. Sestra mi vnukla myšlenku, že to může být naší výchovou. Pusu jsme si doma nedali ani k narozeninám.
Když jsem zamilovaná, chci se jen držet za ruce a líbat
Chodila jsem s Honzou měsíc a všude jsem se chlubila, že mezi námi funguje neskutečná přitažlivost. Nespustili jsme ze sebe zrak, nesundali ruce jeden z druhého a všude se líbali jak puberťáci. Osobně mi jsou takové páry nesympatické, ale když jsem zamilovaná, okolí neřeším.
Vraceli jsme se z kina, samozřejmě ruku v ruce a já měla tváře lehce poškrabané od Honzových vousů. Na semaforech jsme se zastavili, protože byla červená, a já se automaticky natáhla pro pusu. Honza se na mě usmál, ale další polibek jsem nedostala. Padla zelená a já myslela, že je to nějaká hra.
Před mým domem jsem čekala klasickou dvacetiminutovou „líbačku“, nicméně jsem se nedočkala. Honza mě jemně odstrčil a já se vyděsila, protože jsem pochopila, že má něco důležitého na srdci. „Ty by ses pořád jen pusinkovala,“ začal zlehka.
Nechápala jsem, v čem je problém. Prý jsme se ale líbali celý film a jeho už bolí pusa. „Víš, někdy se nemůžu pomalu ani nadechnout, asi mě chceš umačkat a udusit,“ pravil s úsměvem, ale mně do smíchu nebylo.
Zjistila jsem, že u nás doma jsme se ani neobjali
První reakce byla taková, že jsem se urazila a přestala se pak Honzy dotýkat. Pusu jsem zkrátila na nezbytně nutnou dobu a dávala si velký pozor, aby se chudáček „nedusil“. Bylo mi trapně, protože jsem si v hlavě přehrála všechny naše schůzky a docházelo mi, že jsem to opravdu přeháněla. Vždyť jsem ho kolikrát ani nepustila ke slovu!
Kamarád mi na to řekl, že je rád, že má tohle období s manželkou už za sebou. Zpětně mu to připadá upachtěné a uslintané a líbání patří leda „do postele“. Já si neuměla představit vztah bez těsné blízkosti, někdy mám pocit, že chci toho druhého sníst.
„Měla jsem to samý, psycholožka mi řekla, že nás doma sotva pohladili po hlavě,“ oznámila mi moje starší sestra a mně to najednou došlo. U nás v rodině si k narozeninám sotva potřeseme pravicí. Slova jako „mám tě ráda“, nedej bože „miluju tě“, byla u nás tabu. Slyšela jsem to jen ve filmech a cítila se u toho spíš mizerně.
Je to tím, že jsem v dětství nezažila blízkost?
Moji rodiče nikdy nebyli na žádné mazlení a pusinkování. Dodnes se s mámou ani babičkou neobejmeme. Táta nás sotva kdy pochválil za dobrou známku, raději nadával, když přišly problémy. Jsem přesvědčená, že si v dospělosti lásku vynahrazuji a přeháním to.
Hledám nějaký kompromis, jak se cítit dobře a zároveň svého přítele nikam netlačit. Ten vyrostl jako jedináček a jeho matka na něm hodně „visela“. Zažil objímání a vyznání lásky naopak tolik, že je přesycený. To jsme se tedy našli! Každopádně je fajn, že o tom alespoň dokážeme mluvit na rovinu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.