Karolína se snažila mít pro svou dobrou kamarádku Báru pochopení a chtěla jí pomoc vyřešit manželskou krizi. Jenže, když po ní Bára začala chtít, aby ji pravidelně kryla a lhala jejímu manželovi, Karolína se ozvala.
S Bárou se známe z práce. Brzy jsme si padly do oka a prožívaly spolu všechny radosti i starosti života. A když se Bára vdávala, byla jsem dokonce jednou z družiček. A moc jsem jim přála šťastné manželství. Jenže po dvou letech je všechno jinak.
Doporučené video: Co znamená, když se vám zdá o nevěře?
Nechtěla jsem ji hned odsuzovat
Když mi Bára poprvé řekla o tom, že má milence, byla jsem v šoku. Z jejího vyprávění jsem sice věděla, že mají s Tomášem delší dobu problémy. Že Tomáš nebývá moc doma a že, víc než jí, se věnuje nejrůznějším zálibám. Ale myslela jsem si, že to není nic tak vážného, co by se nedalo rozumně vyřešit. A určitě ne takovou drsnou formou. Ale zároveň jsem ji nechtěla hned odsoudit. I my jsme s manželem jednu krizi překonali.
„Víš, Karolíno, já jsem s ním šťastná. Konečně mám někoho, kdo mě skutečně poslouchá,“ svěřila se mi s upřímností, která mě zasáhla. Nevěděla jsem, co říct. Na jednu stranu jsem ji chápala, ale na druhou stranu jsem věděla, že tohle není řešení. Tomáš je podle mě skvělý chlap, jen prostě potřebuje svůj prostor. A když mu začala Bára všechno možné vyčítat, včetně jeho pravidelných motorkářských vyjížděk, nenechal si to líbit. A hádky byly na denním pořádku.
„Báro, chápu, že to pro tebe musí být těžké, ale máš si to vyřešit s Tomášem a ne hned utíkat k někomu jinému.“ Jenže ona jen pokrčila rameny a řekla, že už na to nemá sílu. A nebude se pořád doprošovat, aby si jí vlastní manžel všímal.
Začalo se mi to příčit
Jednou mi Bára zavolala: „Karolíno, prosím tě, kdyby se Tomáš ptal, řekni mu, že jsem byla u tebe, ano?“ To jsem nečekala. „Cože?“ odpověděla jsem. „To mu mám jako lhát?“ Bára se smála. „Ale prosím tě, co je to za lež? Jen malá výpomoc mezi kamarádkami, ne?“ odpověděla bezstarostně. Napoprvé jsem to skousla. Říkala jsem si, že pro jednou se nic nestane. A pravděpodobnost, že by mě Tomáš kontaktoval, mi přišla hodně malá.
Jenže Bára vzala krytí její nevěry jako samozřejmost. Dokonce si vymyslela, že spolu chodíme pravidelně na jógu a do posilovny. Stala jsem se tak součástí něčeho, s čím jsem nesouhlasila a co se mi příčilo. „Prosím tě, dneska to bude zase potřeba,“ psala mi v rychlosti zprávu. A mě to už přestávalo bavit. Necítila jsem se dobře, vadilo mi, že musím lhát jejímu manželovi, i když jsem s ním nikdy neměla blízký vztah. Začala jsem si klást otázku, kam až to může zajít. A kdy to celé praskne.
Po Tomášově telefonu jsem řekla dost
Jednou večer, kdy už jsem spala, mi volalo neznámé číslo. Vzala jsem to, i když to většinou nedělám. Byl to Tomáš. Prý volá od kámoše, protože se mu vybil mobil. Prý jestli nevím, kde je Bára. Byla jsem rozespalá a nepřipravená na nějakou uvěřitelnou odpověď. Druhý den mi volala rozčílená Bára s tím, proč jsem si něco nevymyslela. Že teď má doma ještě větší dusno. A jen doufá, že Tomáš nebude slídit dál. Nevěřila jsem svým uším. Jak může vše házet na mě?
„Báro, já už toho mám fakt dost,“ řekla jsem jí upřímně. „Jestli potřebuješ alibi, najdi si k tomu někoho jiného. Nechci být už zatažená do tvých lží!“ Bára ale takovou rakci nejspíš nečekala. „No, myslela jsem, že jsi fakt kámoška. Taky bych ti pomohla, kdybys byla v nouzi. Ale pokud to tak cítíš, poradím si jinak,“ šokovala mě svou odpovědí. A od té doby je uražená. Mrzí mě to, ale i já mám svoji hrdost. Došlo mi, že o takové přátelství plné lží vlastně nestojím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.