Zítra má v českých kinech premiéru sugestivní snímek s názvem Lee: Fotografka v první linii, na jehož vzniku se podílela velkou měrou i představitelka titulní role, herečka Kate Winslet. Nápad na tento film měla získat velmi zajímavým způsobem. Na počátku všeho byla, překvapivě, hereččina záliba ve starých kusech nábytku.
V roce 1938 trávila Lee Miller dovolenou se svými přáteli na prosluněném jihu Francie. Kvůli válce se ale její život změnil ze dne na den. Po přestěhování do Londýna se vzepře patriarchátu a vydá se přímo do bojů v první linii, aby pro časopis Vogue, coby korespondentka a fotografka, zaznamenala ty nejkrutější střety.
Z modelky fotografkou
Elizabeth "Lee" Miller se narodila v roce 1907 v Poughkeepsie v New Yorku. Na dráhu modelky se dala díky Condému Nastovi, americkému publicistovi a magnátovi, který ji objevil. Již tehdy pracovala pro časopis Vogue. Předvádění jí ale moc nevyhovovalo. Vadilo jí, že je hodnocena a zkoumána pouze skrze "mužskou optiku". Rozhodla se tak přestěhovat do Francie, kde začala studovat surrealistickou fotografii, a to pod vedením význačného představitele umělecké avantgardy dvacátého století, Mana Raye. Tam objevila takzvanou techniku solarizace, kterou si neprávem začal přisvojovat její mentor. Přesto si brzy otevřela vlastní studio, kde sklízela jeden úspěch za druhým.
Když se seznámila s Rolandem Penrosem, obchodníkem s uměním, vstoupila do jejího života láska. A také nový domov v Londýně. Rozhodně ale odmítala dělat to, co se od Britek v době druhé světové války očekávalo. Raději šla do epicentra těch nejhorších bojů, aby je pomocí fotek přiblížila čtenářkám Vogue. Dokázala zachytit porozumění, strádání, křehkost i zuřivost. To jí zajistilo místo v žebříčku nejvýznamnějších fotografů dvacátého století.
Obyčejná náhoda díky kusu nábytku
Představitelka hlavní role Kate Winslet se s minulostí Lee Miller setkala vlastně díky úplné náhodě a lásce ke starým stolům, u kterých může k večeři zasednout větší skupina lidí. A tak se stalo, že jí před devíti lety zavolal dobrý kamarád z anglického Cornwallu, jenž pracuje pro aukční síň, s nabídkou příhozu a následné koupě krásného historického kousku nábytku, k němuž se navíc váže zajímavý příběh. Dala na jeho radu a aukci vyhrála.
Starý, drsný stůl s hrubým neopracovaným povrchem patřil Anně Penrose, švagrové obchodníka Rolanda, který si později Lee Miller vzal za manželku. Stůl se stal jakýmsi středobodem jejich kuchyně. Čím se Winslet více dozvídala o jejím životě, tím více se sama sebe ptala, proč ještě nikdo její kariéru nezfilmoval. Rozhodla se tak kontaktovat syna Lee, Anthonyho, který jí řekl, že s tím nápadem přišlo již více lidí, ale nikdo neuspěl. Nikdo nedokázali plně pochopit Leeinu osobnost. Winslet však získala Anthonyho důvěru, a to nastartovalo jejich úzkou spolupráci, která neměla za úkol udělat ze snímku biografii, ale spíše měla být náhledem do jejího nitra.
Až děsivá podobnost herečky s fotografkou
Anthony v období intenzivních příprav na natáčení filmu strávil s herečkou Kate Winslet velkou spoustu času. Zjistil tak, že v některých detailech, které vypluly na povrch během mnoha rozhovorů, je herečka jeho matce až děsivě podobná.
Projevovalo se to zejména ve způsobu kladení dotazů a snahy dopátrat se pravdy. Tam se obě až neuvěřitelně shodovaly. Anthony to dobře demonstroval na příkladu vaření. Lee i Kate by tak dlouho pátraly pro správném receptu a učily se postup, až by získaly znalosti na úrovni šéfkuchaře ve špičkové restauraci. Snaha něco neustále vytvářet a učit se dokládá také výrok Lee: "Raději nějakou fotografii udělám, než abych na ní pózovala."
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Lee Miller
Biscop.cz: Lee - fotografka v první linii