Kateřina (62): Maminka mi rok tvrdila, že mluví se zesnulou kamarádkou. Teď už vím, že nešlo o výplod její fantazie

Minulé léto, bezmála šest měsíců předtím, než moje matka zemřela, jsem vešla do její ložnice jako obvykle. Pozdravila mě a poté pokračovala v rozhovoru se svou dlouholetou kamarádkou Ludmilou, která však tento svět opustila dva roky před ní. „Mami, neblázni, Lídě za tebe nosím květiny na hrob, je nemožné, aby s tebou teď mluvila,“ zarazila jsem ji. Ona si však trvala na svém. „Vždyť támhle sedí, ty ji nevidíš? Chce podat brýle, chudák nevidí na tu křížovku, kterou ode mě dostala!“

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (41): Odpoledne s milencem nedopadlo podle mých představ. Ze staré chalupy nás vyhnal duch rozzlobené babičky

Nechala jsem to být

Jiný by se hádal, já se rozhodla nic neřešit. Rozhovor s imaginární kamarádkou mohl být výsledkem maminčiny postupující demence nebo reakce na silné léky, tak proč přilévat olej do ohně? Stejně by to bylo marné. Situace se ovšem opakovala, a to hned několikrát.

„Lída říká, že jí přijdeš smutná. A Lída tě zase pozdravuje, taky děkuje za ty chryzantémy,“ zdůrazňovala maminka. Cože? Chryzantémy jsem skutečně ten den dala na hrob! Když jsem o tom říkala jedné své známé, která pracuje v hospici, vyvolala ve mně pochyby slovy: „Maminka není blázen, možná se připravuje na přechod.“ Přechod? Jaký přechod?

Mohlo by Vás zajímat:

Radim (56): V noci mě rušil hluk z bytu, ve kterém nikdo nebydlí. Teď už vím, že je tam duch staré paní

Komunikace s duchy jako běžná věc!

Známá se rozpovídala, že za dlouhé roky práce s nevyléčitelně nemocnými se mnohokrát setkala s tím, že umírající vedli rozhovory se svými dávno zesnulými partnery, přáteli i rodiči. „Kolikrát mi přišlo, že tihle lidé jsou sice na tomto světě, ale zároveň již jednou nohou mimo něj,“ vzdychla si s tím, že dotyční často najdou své blízké (nebo oni je) a komunikují s nimi.

V mnoha případech prý duchové skutečně fungují jako převozníci do další dimenze. Krve by se ve mně nedořezal. Skutečně se blíží konec? Ne, to rozhodně ne! Určitě dělám z komára velblouda, to jsem celá já, stresuji se zbytečně.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (65): Na večerní procházce jsem zažila šok. U lesa se toulal duch psa, který marně hledá svého pána

Na poslední kontakt s maminkou se zapomenout nedá

Byly to úplně poslední minuty, které jsem s maminou strávila. Stejně jako předtím mě pozdravila, když jsem vešla do místnosti, krátce na to něco zašeptala a požádala, abych ji vzala za ruku: „Podívej, Lída si myslí, že ti to mám říct, bude to tak pro tebe mnohem jednodušší. Holčičko moje, loučím se, už je čas.“ "Ále, mamko, zítra si zase dáme ten výborný koláč, co máš tak ráda. Udělám ti i kakao, chceš?" otázala jsem místo odpovědi.

Sebrala jsem hrníčky od čaje, převlékla postel a šla vařit těstoviny se smetanovou omáčkou. Obě je tak milujeme! Maminka však nic z toho neochutnala, za pár hodin usnula. Bohužel již napořád. Od té doby se můj pohled na to, že někdo před smrtí vidí duchy, změnil. Věřím a věřit budu. I v to, že až přijde můj čas, s maminkou se zase setkám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

David (18): Ve škole se mi zjevuje dívka, kdykoliv jsem někde sám. Myslím, že je to duch nešťastně zesnulé spolužačky