Katka (21): Přítel při rozlučce se svobodou provedl příšernou věc. Mám týden na rozmyšlenou, zda si ho chci vůbec vzít

Stále jsem vzpomínala na Martina, kterého jsem potkala v létě na brigádě. Naštěstí mě kontaktoval přes messenger. Martin byl zajímavý. Jezdil amatérské automobilové závody, byl dobrovolným hasičem a především chodil venčit psy z útulku.

Mohlo by Vás zajímat:

Malvína (22): Když jsem mámě řekla, že jsem zamilovaná do svého učitele, zbledla jako stěna. Pak mi prozradila, o koho jde

Tři roky vztahu byly doslova jako pohádka

Dohodli jsme se, že začnu chodit s ním. V neděli jsme se sešli u útulku, každý si půjčili svého pejska a vyrazili. Martin byl o osm let starší. Řeč nestála, ale Martin na rozdíl ode mně nečetl, nechodil do kina a zajímal se pouze o své koníčky. Po dvou hodinách jsme se došli na zříceninu hradu, odkud byl nádherný výhled do okolí. Tady mě Martin chytil okolo pasu a řekl mi, že je stydlivý, ale že mě miluje od okamžiku, kdy jsme na sebe mrkali na brigádě. Na světě nebylo šťastnější ženy. Políbili jsme se a při zpáteční cestě se už drželi za ruce.

Chodili jsme spolu tři roky a necelý rok spolu bydleli v pronajatém bytě. A byly to krásné roky. Martin byl opravdu čistá duše. Chodili jsme na výlety, vytvořili si partu kamarádů, se kterými jsme obráželi zábavy. Jediné, co se mi na Martinovi nelíbilo, bylo, že miloval pivo, a když se opil, neměl veselou náladu. Spíše nerudnou. Ale ve své zamilovanosti jsem to neřešila. Zažívala jsem lásku jako z románů, které jsem četla.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzka (28): Do svého přítele jsem byla zamilovaná a myslela na svatbu. Oči mi otevřela příhoda s koťaty

Přijala jsem přítelovu žádost o ruku

Když jsem oslavila 20. narozeniny, Martin mě požádal o ruku. Brečela jsem štěstím. Oznámili jsme to rodičům, ti naše rozhodnutí podpořili, i když mi potom v soukromí řekli, zda nejsem na svatbu příliš mladá. Nepřišlo mi to, několik let jsem pracovala a vysokou školu jsem studovat nechtěla. Svatba mi přišla jako přirozený vývoj našeho vztahu.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (49): Byla jsem dvakrát vdaná, ale nikdy zamilovaná. Okázalá gesta lásky mi přijdou jako zbytečná hysterie

Přítel po rozlučce rozmlátil byt, nevím, co dál

Veselku jsem naplánovala do posledního detailu. Vše bylo připravené. Martin měl týden před naším velkým dnem rozlučku se svobodou. Strašně se opil a k ránu se dopotácel domů. Mezi dveřmi se pozvracel. Nelíbilo se mi to, tak jsem řekla, že si to ráno uklidí. Táhla jsem ho do ložnice. Cestou se ještě několikrát pozvracel a začal mi sprostě nadávat, že jsem děvka. Šokovaně jsem na něj koukala. Po celou dobu jsem mu nezavdala jedinou příčinu, aby si toto myslel. A celé roky jsem byli nerozlučná dvojka. Všude spolu.

Brečela jsem a odešla spát do obýváku. A pak to začalo. Slyšela jsem rány z ložnice. Martin křičel nesmysly o svých rodičích a rozbíjel lustr, lampu a kopal do skříní. Odstrčil mě a odpotácel se do obýváku, kde rozbil konferenční stolek a veškerá svítidla. Všude ležely střepy. Martin zvracel, křičel nesmysly a nakonec usnul na zemi v koupelně. Nevěděla jsem, co dělat, a tak jsem prostě utekla.

Celý den chodím po městě a jsem zoufalá. To, co jsem zažila, mnou absolutně otřáslo. Bojím se jít domů. Bojím se podívat na Martina. Bojím se, že už nebudu cítit lásku. Nevím, co mám dělat. Za týden máme mít svatbu a já netuším, zda si mám Martina vzít za muže. Ale veškeré náklady na svatbu jsou zaplacené. Nezvládnu říct rodičům, že jsem si svatbu rozmyslela. Klepu se z představy, že poprvé v životě nevím, jak se rozhodnout.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (38): Od sedmnácti jsem nikdy nebyla single. Kamarádka mi radí, abych to někdy zkusila, ale já jsem už zase zamilovaná