Katka má jasno. Když se večer manžel neumyje, nic nebude. Pepa nedokáže pochopit, proč má Katka tak malou potřebu intimností. Navíc její argumenty bere jako výmluvu. Katka svému manželovi přeci voní za každé situace.
Jsem zahnaná do kouta. Nemohu se rozvést. Podruhé už ne. Musím tuto nechutnou situaci nějak vyřešit. Jenže Pepa je vesnický balík a není s ním řeč. Hygiena mu evidentně nic neříká.
Na rande chodil manžel umytý a navoněný
S Pepou jsme relativně krátce. Pár měsíců jsme spolu chodili, pak se vzali a začali spolu žít. A to byla asi ta chyba. Pokaždé, když Pepa přijel na rande, byl vykoupaný a voňavý. Vůbec by mě nenapadlo, že má v běžném životě úplně jiné hygienické návyky.
Já bydlela se svým pubertálním synem v centru města, Pepa v jeho okrajové čtvrti. Dělilo nás tak asi jen deset kilometrů, přesto se to ukázalo jako nepřekonatelná vzdálenost. Hlavně ve způsobu života. Pepa bydlel v domku po rodičích, a protože naše rande probíhala převážně v podvečer a v noci, neměli jsme šanci se poznat.
Naše setkání byla opravdu krásná. Dokázali jsme si spolu hodiny povídat, procházet se a o víkendu jsme připravili program i pro naše pubertální děti. A možná právě kvůli dětem mě Pepa tak brzy požádal o ruku. Všichni tři kluci si neskutečně sedli a chtěli být neustále spolu. Proto nebyl po svatbě problém, aby syn změnil školu a odstěhovali jsme se k Pepovi, který měl syny ve střídavé péči. Zkraje se mi naše soužití zdálo být dokonalé. Kluci spokojení, domem se rozléhal smích a oba jsme cítili, že to byl krok správným směrem.
Brzké rozčarování v intimní oblasti
Asi ze začátku našeho společného bydlení ještě fungovala chemie a zamilovanost. Buď jsem nepostřehla nebo nepředpokládala, že se Pepa nemyje každý den. Zkrátka jsem nic necítila. Necítila jsem zápach z úst ani pot. Když kluci navečer vyrazili na hřiště si zahrát fotbal, Pepa často využil situace a střihli jsme si někde v domě rychlovku. Nejčastěji mě opřel někde o pračku a krásně mě zezadu pomiloval. Když se naše intimní chvíle přesunuly do ložnice, začala jsem se čím dál častěji cítit nekomfortně. Pepa smrděl. Cítila jsem jeho nelibý dech a po parném letním dni byl jeho odér nesnesitelný. Obzvláště když se cestou z práce stavil na pivku.
"Pepí, běž se prosím vykoupat a vyčistit si zuby. Já to mám prostě ráda, když při sexu vím, že jsme čistí a voníme si," lehce jsem odstrčila Pepu, který započal předehru. Bohužel doslova páchnul. Sice jsme se celý den váleli na lehátku na zahradě, ale i tak mi bylo Pepovo pižmo odporné.
"Katko, já tě nechápu. Ty mi voníš vždycky. Ať jsi zpocená nebo špinavá. Spíš mi přijde, že když už jsi vdaná, tak tomu sexu moc nedáš," zlobil se Pepa. Ani moje prosby či přísliby sexu po sprše ho do koupelny nenalákali. Spíše se Pepa urazil. Zastával názor, že milenci si mají vonět a přes to nejede vlak.
Když nepomáhá domluva, zkusím ho vycvičit
Nechci se rozvádět. Jinak se nám žije fajn a Pepu mám ráda. Chci být jeho manželka. Jen kdyby nebyl takový buran. Jsem naštvaná na celý svět. Rychlovky jsou fajn. To jsem otočená k manželovi zády a je mi asi trochu jedno, zda jsme čistí. Ale nechci, aby se můj sexuální život smrsknul na deset minut rozkoše na stojáka. Chci svého manžela líbat, chci mít orální sex a milovat se v posteli s voňavým mužem. A tak zkouším jinou taktiku. Pepu odmítám, když si lehne do postele neumytý. A když cítím, že byl v koupelně, stane se ze mě nymfomanka.
Snad Pepovi časem dojde jednoduchá rovnice - umytý rovná se sex, špinavý rovná se smůla. Když nepomohlo vysvětlování, snad pomůže výcvik. Dělám to nerada, ale musím. Je to pro mě velice důležité a nechci, aby mezi námi vznikl nějaký zásadní odpor. Jsme ve fázi, kdy se učíme spolu žít, a tak doufám, že Pepa přijme mé hygienické standardy. Chápu, že jako chlap nemá potřebu být v koupelně třikrát denně, ale jisté hranice jsou. A kdo jiný by mu měl říct, že smrdí potem, než já. Jeho nejbližší člověk. Mám ho ráda a myslím to s ním dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.