Klára je na výchovu sedmnáctiletého syna sama. Filip tráví celé dny s partou kamarádů a Klára se bojí, aby nepropadl drogám a alkoholu nebo aby se mu něco nestalo. Mnohdy ani neví, kde se nacházejí.
Právě mi přišla od syna smska, že po škole přijde domů a pomůže mi s nákupem. Sedím v práci a cítím neskutečné emoční vypětí. Tuším, že syn opět nedorazí.
Syn je zoufale nespolehlivý
Jak jsem předpokládala, stalo se. Je osm večer a syn ještě není doma. Nedovolala jsem se mu, ale poslal mi zprávu, že dorazí později, je s kamarády. Filipovi bude osmnáct a studuje střední školu. Známky nemá vysloveně špatné, ale kdyby se pravidelně učil, mohl by mít vyznamenání. Celý život sportoval, hrál fotbal, jenže pak se jim změnil trenér, který na své svěřence vulgárně křičel, a Filipovi se koníček zprotivil.
Fotbal hraje už jen s partou kamarádů. Každé odpoledne prý tráví na hřišti ve městě. Po návratu domů z Filipa cítím cigaretový kouř. Když jsem na něj naléhala, přiznal, že kouří. Nelíbí se mi to, sama jsem nekuřačka a nelibě nesu, že si syn zbytečně huntuje zdraví. Jenže vzhledem k věku mu už nic přikazovat nezvládnu.
Nelíbí se mi synovi kamarádi
Od pohledu se mi synovi kamarádi nelíbí. Jsou mi nesympatičtí. Mají náušnice, prsteny, a dokonce i tetování. Všichni samozřejmě kouří. Ale všichni mají sportovní postavy, a když jsem slyšela jejich hovor, točil se kolem sportu. Filip mi nikdy nelhal, až poslední dobou. Přisuzuji to změně kamarádů a jejich špatnému vlivu. Kdysi mezi námi platilo, že jsme si posílali zprávu, když jsme se někde zdrželi, aby ten druhý neměl strach.
V současné době mi syn klidně napíše, že bude ve městě, a když večer dorazí domů, zjistím, že byl s kamarády někde na výletě. O minulém víkendu se dokonce stalo, že odešel po obědě ve sportovním oblečení hrát fotbal. Předpokládala jsem, že navečer dorazí. V deset jsem to už nevydržela a napsala mu, zda je v pořádku. Asi za hodinu mi přišla odpověď, že ano. Syn dorazil domů až někdy k ránu.
Syn na moje pravidla zvysoka kašle
"Filipe, to bylo naposledy. Jsi student, nejsi plnoletý, tohle tolerovat nehodlám," apelovala jsem na syna. Ten se cítil ukřivděný. V partě jsou prý daleko mladší kamarádi a ti mají doma větší volnost. Synovi jsem sdělila, že budu požadovat po jeho otci, aby s ním promluvil. Stanovila jsem mu jasná pravidla, spočívající v tom, že mě bude informovat, kdy dorazí domů, a dále, že pokud se dohodneme na nějaké domácí práci, splní ji.
Filipovi se nová pravidla nelíbila a hned druhý den je porušil. Navečer mi oznámil, že jde ven a ještě ve dvě ráno nebyl doma. Psala jsem mu zprávu a odpověděl, že se rozhodl přespat u kamaráda, s partou prý grilují u něj na zahradě. Nedokážu určit, zda je synovo chování ještě normální a já přecitlivělá, nebo už je to za hranicí slušného chování.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.