Facebook
Instagram
Paní Klára před pár lety zjistila, že fyzická láska už jí nic neříká. Dokonce má nepříjemný pocit, když se k ní její manžel přitulí a chce se milovat. Bohužel si s tím nedokáže poradit.
Do svého manžela Luboše (51) jsem bláznivě zamilovaná. Naše láska trvá už čtvrt století a doufala jsem, že je to navždy. Bohužel se začínám obávat, že náš vztah může skončit. Důvodem je můj nedostatek touhy po intimitě. Když se Luboš snaží iniciovat sex, nejraději bych utekla na konec světa.
Vášeň pro nás byla mimořádně důležitá
Když jsme se poznali, nedokázali jsme se nabažit jeden druhého. Využívali jsme každou příležitost, abychom skončili v posteli. Jednoho dne jsme se vydali na týdenní výlet do Krkonoš. Léto bylo nádherné a slunce pálilo. Když jsme se vrátili, máma byla překvapená, že mám strašně bledou pleť. Zamumlala jsem něco o škodlivém UV záření a melanomu... Nebyla to pravda. Neopálila jsem se, protože jsme s Karlem celý týden skoro neopustili náš hotelový apartmán... Nemusím vysvětlovat, co se dělo za zavřenými dveřmi.
V den naší svatby, o tři roky později, jsem měla pocit, že jsem nejšťastnější žena na světě. Cítila jsem se tak fantasticky, že jsem se bála přiznat to nahlas, abych to nezakřikla. Často jsem od kamarádek slyšela, že po svatbě a příchodu dítěte na svět se všechno změní. S postupem času končí fáze zamilovanosti a začíná běžný každodenní život. Blízkost osoby, se kterou jsme, přestává být vzrušující, láska ztrácí na intenzitě a sex už nepřináší stejnou radost.
Naštěstí nás tohle minulo. Dlouhá léta jsme si pravidelně užívali. Možná ne tak často jako na začátku vztahu, ale naše ložnice byla stále plná vášně. Samozřejmě se stávalo, že jeden z nás byl příliš unavený a neměl energii na milostné hrátky, ale nedělali jsme z toho velkou vědu. Byli jsme toho názoru, že to není nic neobvyklého a touha se zase vrátí. A opravdu se vracela. Ale jak se ukázalo později, jen dočasně.
Začala jsem se vyhýbat sexu
Nevím, kdy jsem přestala mít chuť na sex. Zdá se, že to bylo krátce poté, co jsem oslavila 45. narozeniny. Jednoho večera jsem se v reakci na něžnosti mého manžela otočila na druhou stranu, přikryla se peřinou až po krk a usnula, místo abych se oddala rozkoši.
Byla jsem si jistá, že je to jen dočasný nedostatek chuti, který se mi už několikrát přihodil, a proto jsem tomu nepřikládala velkou váhu. Pak uplynul týden, další a ještě jeden, ale stále jsem se sexu vyhýbala.
Můj manžel se ke mně snažil postupně přibližovat, objímal mě, ale ve mně to nevyvolávalo žádnou reakci. Byla jsem jako kus ledu. Dokonce jsem si všimla, že Lubošův dotek mi nejen nedělá radost, ale naopak mě rozčiluje. Cítila jsem se, jako by mě osahával někdo cizí, a jeho ruce ve mně vyvolávaly vlnu znechucení. Nemám ponětí, odkud se to bere. Připadá mi, jako bych dělala něco velmi nevhodného, jako kdybych měla sex s vlastním otcem. Fuj!
Stále ho miluji
Pravidelně jsem vymýšlela různé výmluvy, jako že mi není dobře, nebo jsem náhle vstala z postele z nějakého malicherného důvodu. Vrátila jsem se až tehdy, když jsem si byla jistá, že můj manžel už tvrdě spí. Zpočátku k tomu přistupoval s velkou dávkou trpělivosti. Ale časem jsem si všimla, že je stále častěji skleslý a někdy jsem v jeho chování cítila podráždění. Chytal se každé maličkostí a dělal scény. Nerozuměl, co se se mnou děje a proč se od něj odtahuji. Ani jsem se mu to nesnažila vysvětlit, protože jsem opravdu nevěděla, o co jde.
Stále jsem ho zbožňovala a těšila se z momentů, které jsme trávili spolu. Ráda jsem pro něj připravovala jídla a plánovala společnou budoucnost. Nedokázala jsem si představit život bez něj. Ale sex se pro mě stal úplně zbytečným. Když přišel večer a my šli do postele, jediné, po čem jsem toužila, bylo přitulit se k němu a usnout.
Přiznávám, že jsem se necítila příjemně. Dávám vám své slovo. Měla jsem pocit, že svému manželovi ubližuji a srážím jeho mužskou hrdost. Přestože mu bylo padesát, stále to byl muž s určitými potřebami. Rozhodla jsem se tedy překonat svůj odpor. Dospěla jsem k závěru, že když se přestanu otáčet zády a donutím se ke kontaktu, něco se mi v hlavě přepne a situace se vrátí do normálu. Nebyl to ten nejlepší plán...
V posteli na mě nic nefungovalo
Luboš se snažil ze všech sil, ale bylo to marné. Bez ohledu na to, jak moc se snažil, byl něžný a šel na mě pomalu, nic jsem necítila. Ležela jsem nehybně jako poleno. Byla jsem si toho plně vědoma a co hůř, on pravděpodobně také, protože předstírání mi nikdy moc nešlo. Když bylo po všem, odešel z ložnice. Zbytek noci strávil na gauči v obýváku. Pravděpodobně si nadával, že se vůbec o něco snažil.
Později se ještě pokusil situaci zachránit a vzal mě do Krkonoš. Ubytovali jsme se ve stejném hotelu, kde jsme kdysi prožili nádherné chvíle. Byla jsem nadšená a těšila se na ten výlet. Doufala jsem, že vzpomínky ve mně probudí plamen vášně. Ani náhodou... Byla to úplná katastrofa. Vrátila jsem se odtud zničená a Luboš byl naštvaný.
Od té doby si drží odstup. Když přijde čas jít spát, vleze pod peřinu, lehce mě políbí na tvář na dobrou noc, otočí se zády a usne. Vím, že bych měla být šťastná, protože tohle jsem chtěla, ale nějak to nedokážu. Mám stále větší obavy a starosti. Nejsem tak hloupá, abych nechápala, co se děje. Uvědomuji si, že jeho chování neznamená, že přijal můj nedostatek touhy po sexu. Obávám se, že to může být začátek našeho konce. Když na to pomyslím, slzy mi vyhrknou do očí.
Mám pocit, že má milenku
Navenek se nic nezměnilo. Stále si povídáme při jídle, plánujeme dovolenou, stěžujeme si na rostoucí inflaci a vyšší účty. Ale cítím, že se mi postupně vzdaluje. Začíná se vracet domů později než obvykle. Když se ho zeptám na důvod, vyhýbá se očnímu kontaktu a pod vousy zmíní něco o dlouhé pracovní době nebo důležité schůzce. Hned je zřejmé, že to není pravda. Vsadím se, že má poměr.
Je ve formě a stále vzbuzuje zájem u opačného pohlaví. Asi proto si našel nějakou ženu, která mu dává to, co potřebuje a uspokojuje jeho mužské touhy.
Zblázním se žárlivostí, ráda bych se s ním divoce pohádala, ale držím nervy na uzdě . Bojím se, že mi pak bude vyčítat, že je to všechno kvůli mně, protože už má plné zuby neustálého odmítání. Bojím se, že se prostě sbalí a odejde k té druhé.
Absolutně netuším, co bych měla v této situaci dělat. Chci za každou cenu zachránit naše manželství, ale nevím, kde začít...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Související články
