Klára a její muž žijí dvacet pět let v relativně šťastném manželství, ale jejich intimní potřeby se časem rozešly. Kláru už milování neláká a raději by manželovi dopřála milenku než se do něčeho nutit. Zoufale přemýšlí, jak najít rovnováhu mezi vlastními pocity a manželovými potřebami.
S manželem jsme spolu čtvrt století. Celé roky jsme si byli blízcí a sdíleli všechno, co dělá vztah hezkým. Vychovali jsme dvě krásné a šikovné děti, které pomalu vylétávají z hnízda. Mohli bychom si tak užívat zas krásných chvil jen ve dvou, jenže místo toho mi leze manžel pořádně na nervy.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o sexu
Důvodem je náš odlišný sexuální apetit a potřeba sexu. Já žádné sexuální orgie už dávno nepotřebuju. Stačilo by mi se pomilovat třeba jen jednou měsíčně. Jenže to by Pavel nevydržel. Potřebuje to i několikrát týdně. Nevadí mu ani, že z toho nic nemám a musím se do toho nutit. Už roky stejná ložnice, postel i sexuální polohy mě prostě nijak nevzrušují. A když se ke mně Pavel v posteli přiblíží, musím se hodně přemáhat. Protiví se mi on i jeho tělo.
„Kláro, miláčku,“ šeptá mi do ucha, ale já se jen zachvěju, a ne z vášně. Už to prostě nejde. Stačilo by mi v posteli obejmutí nebo pusa na dobrou noc, ale on to nechápe. Moje výmluvy na bolest hlavy, únavu či jiné problémy ho nijak nezajímají a nebere na ně ohledy. Nevidí, co to se mnou dělá, jak moc mě to vyčerpává.
Můj návrh myslím vážně
Jednou jsem to nevydržela a řekla mu narovinu: „Pavle, nedokážu se pořád do sexu nutit. Co kdybys na to měl milenku?“ navrhla jsem mu. Zíral na mě s otevřenou pusou, jako bych mu právě dala ránu. „To nemyslíš vážně?“ řekl rozzuřeně. „Proč ne? Aspoň bys uspokojil svoje potřeby a mě pořád nenutil,“ odpověděla jsem hořce. Chtěla jsem, aby pochopil, že mě to vážně trápí. Nemůžu dál předstírat, že mě to baví. Můžeme žít dál spolu, jen své sexuální potřeby by si řešil někde jinde.
„Ty jsi fakt blázen, ne?” vyhrkla na mě kamarádka. „To ti to vážně nevadí, že by se pravidelně ocucával s jinou?" Je to divné, ale vážně ne. Možná se to těžko popisuje, ale čím víc mě Pavel do sexu nutí, tím víc se mi protiví. Nechci, abych ho začala nenávidět. Jinak si rozumíme a máme hodně společných zájmů. Jen v tom sexu se zkrátka dost míjíme. Pokud si najde podobně náruživou ženu jen na sex a budeme dál spolu fungovat, opravdu si dokážu tenhle "model" představit.
Nechci se dál trápit
Jenže od té chvíle, co jsem přišla s tímto neobvyklým návrhem, je mezi námi napětí. „Jsem snad kvůli tomu špatná manželka? Je to opravdu moje povinnost?“ ptám se sama sebe. Vím, že to, co chci, je rovnováha a respekt. Miluju svého muže, ale chci taky myslet sama na sebe. Opravdu musím trpět jen proto, že se naše potřeby změnily? Snažím se najít cestu, jak s ním o tom mluvit, aniž by doma bylo ještě větší dusno. Jenže čím víc se snažím, tím víc cítím, že je to začarovaný kruh. Jak z toho ven?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.