Kouzelná kuchyně Chantal Poullain: Tady vaří svým přátelům francouzské speciality i bramborový salát

Kuchyň herečky, zpěvačky šansonů a spisovatelky, paní Chantal Poullain, které se lidově říká Chantalka, má neobyčejný půvab. To není možné vyprávět, je třeba to vidět. „Je dělaná na míru,“ objasnila hostitelka, „a miluju, když je nápaditě vyzdobená.“ Na míru je vyrobený i jídelní stůl, ale jinak Chantal Poullain miluje hledání starožitných kousků nábytku po bazarech.

Mohlo by Vás zajímat:

Hvězdy nám ukázaly své kuchyně: Petruchová zrekonstruovala mini prostor, Sedláčková a Kynychová jedou v červené

V bytě Chantal Poullain je celá její historii

V kuchyni máte krásnou výzdobu. Jak jste ji vytvářela? To jste si jednoho dne řekla: Udělám to takhle, nebo všechny ty krásné věci přibývaly postupně?
Přibývaly postupně. Ale pořád nacházím něco, co mi tady chybí, nebo naopak přinesu něco nového a nevím, kam to dát… a tak si řeknu: „Dám to třeba sem.“ Miluju, když je všechno vidět. Nemám ráda, když jsou věci schované, nemám ráda skříně, to vůbec nepatří ke mně. Mám potřebu mít všechno na očích. To je můj život.

Můj byt je zařízený podobně jako ten váš. A neumím si představit, že bych ho opustila… včetně všelijakých drobností... Pro mě je můj byt organismus a mám dojem, že i vy ho takto vnímáte.
To ano. Kdysi dávno, když jsem se stěhovala z Brna, mi majitelka nejprve ukázala byt pod střechou. A já na to: „To tedy bohužel nemůžeme, protože Vladimír a já se zabijeme.“ Myslím si, že je třeba respektovat svoje děti a jejich svět, je to pro mě zásadní, a proto jsem chtěla respektovat soukromí svého syna.

A nabídla vám větší byt v nižším patře?
Ano, a tenhle byt už má svoji historii. Je to třeba spousta sezení s kamarády nebo Vladimírovy sedánky s holkami, a to jsou vzpomínky, které těžko opustím. Všechno, co je tady, i každý obraz má svoji historii – některé obrazy jsou mojí maminky, jiné jsou moje, nebo od kamarádů… V tom bytě je nakonec moje celá historie.

Mohlo by Vás zajímat:

Království Andrey Tögel Kalivodové: Pochlubila se nám praktickou kuchyní, kde s radostí kouzlí pro své tři chlapy

Stůl je pro mě srdcem bytu, říká Chantal Poullain

Všimla jsem si vašeho jídelního stolu. Má krásně soustružené nohy, je původní, nebo ho někdo vyráběl?
Tenhle stůl jsem si nechala vyrobit, má dokonce u šuplíky! Ten pán, který ho udělal, byl velmi šikovný a pochopil, co přesně chci. Protože stůl musí být propojený s kuchyní. Mezi jídelnou a kuchyní byla kdysi zeď, která musela pryč, paní majitelka mě naštěstí nechala, abych si všechno udělala podle sebe, tak, jak jsem to chtěla já. Stůl je pro mě srdcem bytu nebo domu, je to místo, kde se všichni sejdeme, bavíme se, povídáme si, blbneme, cokoliv. A nemůže být stůl bez kuchyně, představa, že kuchyň bude zavřená a stůl jinde, mě destabilizuje.

A co ty židle? Ty už máte odněkud z bazaru, ne?
Ano, to je bazar. Nemám ráda nové věci. Miluju bazary a antikvariáty, ale hlavně bazary, kde nejsou věci moc opravené. Když je něco moc opravené, už mě to nudí.

Vrátím se zase k tomu stolu, u kterého se scházíte s kamarády, s rodinou – vaříte jim?
Samozřejmě, miluju vařit, ale vařit jen pro sebe mě nebaví. Miluju vařit pro ostatní. Nejraději připravuji mořské věci, které zbožňuju, ale nejsem člověk, který tráví vařením sto let. Musí to být rychle – kromě třeba bujónu nebo něčeho, co se musí dlouho dělat. Nejsem týpek, který by byl dlouho v kuchyni.

Mohlo by Vás zajímat:

Na návštěvě v kuchyni Báry Basikové: Vařím tady jen v úterý a v květnu

Hrnečky nejsou ke koukání

Koukám se tamhle na tu skříň, ve které je snad milion hrnečků, jak jste k nim přišla?
Něco jsem dostala, něco koupila, v posledních letech žádný hrnek nekoupila. To je letitá sbírka… Občas musím dokoupit nějakou skleničku, sklo se rozbíjí snadněji.

Každý hrneček má jistě svůj příběh, že?
Má. Dám vám příklad: Měla jsem kamaráda, se kterým jsme se bavili o muzice, a jednoho dne přišel a přinesl mi krásný muzikální hrneček s podšálkem. Právě ten mám moc ráda.

Zajímalo by mě, jestli ty hrnečky používáte, nebo se na ně koukáte? Takhle jsem měla nádherný porcelán po babičce, jako holka jsem se na něj chodila dívat a pak, když jsem ho zdědila, jsem ho začala používat a okamžitě se rozbily dva šálky! A od té doby je ve skříni a bojím se ho vyndat ven.
Tak to já ne, nebudu se přece na ten krásný porcelán jenom dívat! Vůbec nejsem člověk, který má něco jenom proto, že to má, ne ne, já všechno používám. A když se něco rozbije, tak se rozbije, no a co?

Co dalšího se ještě ve videoreportáži se Chantal Poullain dozvíte:

• Co si vaří sama k obědu
• Z jaké země pochází spousta drobností, které jsou tady k vidění
• Zda v autě poslouchá muziku
• Zda umí uvařit česká jídla
• Kdo ji naučil dělat bramborový salát

Na snímky z bytu Chantal Poullain se podívejte v naší galerii.

Galerie Kouzelná kuchyně Chantal Poullain: Tady vaří svým přátelům francouzské speciality i bramborový salát

+ 24 fotek + 25 fotek