Královské hlavní město Praha: Jeho vznik si vydupal císař Josef II. Život se v něm zlepšil hlavně diskriminovaným Židům

Město Praha s rozlohou 725 ha a 76 000 obyvateli vzniklo 12. února 1784, a to spojením Starého Města pražského, Malé Strany, Hradčan a Nového Města pražského.

Mohlo by Vás zajímat:

Vyzkoušeli jsme VIP prohlídku Krokodýlí zoo Praha: Čím se zde tito plazi krmí a proč v přírodě útočí na opilce?

Praha měla víc radnic než Vídeň

Kdyby tehdy seděl na trůnu jiný vladař, kdoví, jak by dnes Praha vypadala, tedy alespoň co se týče jejího rozložení. Téměř pět set let se nic nedělo. Když ale začal vládnout milovník reforem Josef II., hnuly se ledy.

Trnem v oku mu byly čtyři radnice. Proč jich bylo tolik, když si mnohem větší Vídeň vystačila jen s jednou budovou? Obyvatelé čtyř pražských měst o tom ale nechtěli ani slyšet. Císaři neustále vzdorovali. Musel si tak pořádně dupnout, aby si prosadil svou. Jenomže ani tak všechny problémy neustaly.

Mohlo by Vás zajímat:

Bývalý ředitel Zoo Praha Petr Fejk: Dětem na přednáškách vysvětluji, že chovat doma opičku je hloupost

Praha kráčí s dobou

Byl to tehdejší trend. Lidé z venkova se houfně stěhovali do měst za prací. To mělo potkat i nově spojenou Prahu. Nebylo to ale tak lehké. Jako by se tam zastavil čas. Spousta uliček vypadala stále jako ve středověku, což bylo nevyhovující. Bylo potřeba držet krok s dobou, který se nesl ve znamení zavádění manufaktur a přizpůsobování se novému stylu života.

A pak přišla v devatenáctém století průmyslová revoluce. To znamenalo také postavit vyhovující infrastrukturu - vodovod, plynovod a kanalizaci. To však zdržovaly spory, daňové podmínky a zachování autonomie v rámci správního systému města.

Mohlo by Vás zajímat:

Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě. Najdete ji, a s ní i kus doby ledové, v pražských Lysolajích

Změna společnosti a velká asanace

Hned vedle Starého Města se již od dávných dob rozprostíralo takzvané Židovské město, jehož obyvatelé si bohužel nebyli s ostatními Pražany rovni. Kvůli svému původu museli nosit diskriminační oděv, nesměli studovat či se odstěhovat ze svého ghetta. Celá oblast byla proto přelidněná. To vše Josef II. zrušil. A právě na jeho počest se pak tato čtvrť přejmenovala na Josefov. Pod tímto jménem se k Praze připojila v dubnu roku 1850.

Od konce devatenáctého století pak začala probíhat plošná asanace celého ghetta, které bylo nahrazeno novou zástavbou. Asanace kompletně změnila vzhled celého okolí Staroměstského náměstí, jejím hlavním argumentem bylo zlepšení podmínek v přelidněném a hygienicky nevyhovujícím ghettu. I ve své době však měla své odpůrce z kulturní scény, kteří její rozsah považovali za necitlivý a likvidační pro mnoho nenahraditelných památek. Nakonec byly ponechány z celé oblasti jen nejdůležitější stavby jako je Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov a radnice.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozhněvaný James Franco: Tristan a Isolda nestojí za nic, stejně jako Praha