Kristýně otravovala život zlá sousedka. Neustále na ni křičela a klepala jí na dveře uprostřed noci. Kristýna se proto rozhodla všechno oznámit majiteli bytu, ten ji ale svou reakcí dokonale zaskočil.
Nastěhovala jsem se do domu, kde mě otravuje sousedka. Začala se mi zjevovat dokonce i v bytě uprostřed noci. Pak jsem zjistila, jak je to s ní doopravdy.
Sousedka mi kazila dojem z nového podnájmu
Přestěhovala jsem se do fajn bytečku, měla výhled do dvora a milé sousedy. Až na jednu paní, ta mi vadila hned od začátku. Když jsem se stěhovala, přistihla jsem ji, jak se mi hrabe v krabicích s věcmi. Během kolaudační párty na mě volala policii kvůli hluku a to už jsme přitom dávno vypnuli hudbu. Bydlela přes chodbu a nemohli jsme ji ani v nejmenším rušit.
Pouštěla jsem také na dvůr svoji kočku a ona to nemohla snést. Krmila tam totiž ptáky a bála se, že je bude moje kočka lovit. Ta je však ráda, když se rozplácne na sluníčko a ptáky sleduje jen po očku. Stejně mi ta stařena pořád nadávala a vyhrožovala, že se mi kočka jednou ztratí. Obávala jsem se, že by ji mohla třeba vyhodit na chodník.
Nejhorší bylo, že na mě chodila ťukat v noci. Než jsem došla ke dveřím, stihla se zavřít v bytě. Viděla jsem kukátkem pohyb na chodbě. Asi si myslela, že mě „vyštípe“. To jsem ale nehodlala dopustit a šla do boje. Nějaká životem zklamaná bába si na mě nepřijde! Přitvrdila jsem, stejně jako ona.
Doufala jsem, že pochopí, s kým má tu čest
Přestala jsem ji zdravit a pozdě večer jí bušila na dveře. Když otevřela, jen jsem se sladce zeptala, jestli nemá špetku soli. V momentě, kdy krmila na dvoře ptáky, jsem schválně pustila vysavač, abych hejno rozehnala. Myslela jsem si, že mě nechá na pokoji, ale to jsem se šeredně mýlila.
Jednou v noci jsem se probudila, když jsem uslyšela zaklepání přímo u hlavy. Sousedka seděla ve tmě u mě na posteli a sledovala mě. Vyděšená k smrti jsem rozsvítila lampičku a zjistila, že se mi to jen zdálo. Jenomže se to opakovalo skoro každou noc. Musela mě nějak začarovat! Pak jsem si v jednom týdnu třikrát zabouchla klíče.
Nedává to smysl, opravdu si klíče hlídám. Musela jsem platit velkou sumu zámečníkům. Jsem přesvědčená, že v tom měla prsty ta babizna. Měla jsem toho dost a ozvala se majiteli bytu. Ten mi ovšem řekl naprosto nečekanou věc. Nevěděla jsem, zda bych neměla zajít rovnou k psychiatrovi, neboť zřejmě trpím halucinacemi.
Sousedka byla už rok zavřená v LDN
„Paní naproti nebyla lidumil, ale momentálně je už skoro rok na eldéence. Těžko vám tam škodí, její byt je prázdný,“ ujistil mě. Nevěřila jsem tomu, ale od té doby byl klid. Zjistila jsem si, kde ta nebožačka leží a šla se za ní podívat. Byl to smutný pohled. Od sestry jsem zjistila, že nemá rodinu ani přátele.
Začala jsem za ní občas docházet, četla jí noviny, zatímco zírala do prázdna. Možná byla celý život nepříjemnou sousedkou, ale z nějakého důvodu nás osud spojil dohromady a mně to nic neudělá, když za ní občas zajdu. Kdo ví, kolik času jí zbývá.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.