Ne každá dívka, která se narodí do blahobytu a bohatství, prožije pohádkový život. Rebelské srdce Blanche Monnier ji uvrhlo do pětadvacet let trvajícího nedobrovolného vězení, které kdysi krásnou mladou ženu proměnilo v děsivou stvůru. A za vše mohla její upjatá matka.
Blanche Monnier se narodila 1. března 1849 a zdálo se, že je předurčena k dokonalému životu. Při pohledu zvenčí byla pověst její rodiny neposkvrněná. Konzervativním, bohatým a obdivovaným Monnierovým dokonce v žilách kolovala modrá krev. Jenomže nic není takové, jak se zdá. Jakmile začala Blanche přitahovat pohledy mužských nápadníků, musela tomu její matka Louise udělat přítrž. Nekolidovalo to totiž s jejími vlastními sny.
Vzpurné srdce
Blanche se nikdy nehnala za výhodným sňatkem. Ba naopak. Snila o skutečné, pravé lásce. V pětadvaceti letech se tak bezhlavě zamilovala do postaršího právníka, který však neměl žádný majetek ani pověst. A z toho vstávaly Louise vlasy hrůzou na hlavě. Přece si nevezme toho nejnevhodnějšího muže na světě. Byla to noční můra, které se musela co nejdříve zbavit.
Zprvu se ji snažila přesvědčit, aby si našla vhodnějšího milence, ale její prosby nebyly vyslyšeny. A tak jednoho dne svou dceru zamkla na půdě jejích domu. Tento špatně osvětlený a špinavý prostor se stal jejím světem na příští čtvrtstoletí. Zatímco tak Blanche začala chřadnout v této "kobce", Louise přemýšlela nad tím, jak se své dcery, v očích komunity, jednou provždy zbavit. Nakonec všem namluvila, že zmizela neznámo kam. Samozřejmě se u toho tvářila patřičně zdrceně. Blanchein bratr Marcel a služebnictvo znali pravdu, ale neodvážili se zasáhnout. Konečně tak měla volné pole k tomu, aby si se svou dcerou dělala, co se jí jen zachtělo. Její srdce neobměkčila ani zpráva o smrti Blancheina milovaného. Ne, rozhodně ji ještě nehodlala pustit na svobodu.
Tajemný dopis
Po šestadvaceti letech od tajemného Blancheina zmizení dostal do rukou generální prokurátor v Paříži velmi zajímavý dopis. "Mám tu čest Vás informovati, že v podkroví domu žije zavřena dcera madame Monnier. Je hladová a leží ve vlastních výkalech a neuvěřitelné špíně," napsal anonym. Prokurátora toto svědectví vyděsilo natolik, že okamžitě zahájil vyšetřování. Jenomže se to snáze řeklo, než provedlo. Louise byla váženou občankou, která se těšila skvělé pověsti a jenž štědře přispívala na charitu. Vždyť i z jejího syna se stal uznávaný právník. Přeci není možné, aby se tam odehrávala taková špatnost.
Policie si zpočátku nevšimla ničeho neobvyklého, pak je ale udeřil do nosu neobvyklý puch linoucí se z podkroví. Jejich podezření vzrostlo, když uviděli na dveřích zámky. Po vylomení se jim naskytla scéna jako z hororu. Všude byla tma a nesnesitelný zápach, teprve když odtáhli těžké závěsy, uviděli stvoření, které snad nikdy nemohlo být člověkem, natož krásnou dívkou, za níž se kdysi otáčel každý muž.
Pravda vyplouvá na povrch
Kdysi oslnivá kráska ležela nahá na lůžku plném výkalů. Svou pohublou postavou, vážící 25 kilogramů, připomínala mrtvolu. Všude okolo ní se vytvořila jakási krusta složená z výkalů, kousků masa, zeleniny, ryb a shnilého chleba. Po posteli se zase proháněly různé druhy hmyzu.
Její matka se spravedlivého trestu nedočkala. Zemřela po patnácti dnech od jejího osvobození. Ani Blanche si moc neužívala. Do konce života tak pobývala v psychiatrických léčebnách, kde se snažili zmírnit mentální anorexii, exhibicionismus a schizofrenii. Zemřela v roce 1913 ve věku 64 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Blanche Monnier
Factinate.com: Locked Away - The hilling Story Of Blanche Monnier