Lada začala díky novému příteli uvažovat nad svou snahou s každým vyjít. Zjistila, že je to velká slabost a žádná výhra.
Vždy jsem chtěla být oblíbená a všemi milovaná, což se mi celkem dařilo. Pak jsem zjistila, že je to z mé strany jedna velká přetvářka a snaha skrýt nízké sebevědomí.
Snažila jsem se s každým vyjít
Není to tak dávno, co jsem se pyšnila tím, že mě má každý rád. Neměla jsem žádného nepřítele a se všemi jsem vycházela. V každé společnosti jsem byla oblíbená. Ať už to bylo v práci, ve škole nebo v jakékoliv partě. Lidé mi říkali, že jsem nejhodnější a nejoblíbenější a mně to dělalo dobře.
Pak jsem potkala kluka, který se mě jednoduše zeptal, jestli mě to naplňuje. Nechápala jsem, na co se mě ptá. Myslela jsem si, že chce vyvolat hádku. „Já si jen všiml, že děláš všechno proto, abych byl spokojenej. Jsi pozorná, pamatuješ si, co mám rád za jídla a ráda mi je pak vaříš,“ vysvětloval. Nechápala jsem, co je na tom špatného.
„Tuhle jsem tě fakt odbyl, když jsem se neozval, a ty ses vůbec nezlobila. Někdo prostě nesnese mít s někým konflikt,“ řekl mi a já nad tím pak hodně přemýšlela. Konfliktům jsem se vyhýbala, a jakmile jsem se s někým nepohodla, udělala jsem vše proto, abych to urovnala. Vzpomněla jsem si na několik takových událostí v rodině i mezi přáteli. Dokonce nedávno v práci.
Za každou cenu jsem se chtěla usmířit s kolegyní
Služebně starší kolegyně byla tak trochu megera a neustále mě cepovala. Dělala jsem zpočátku chyby, ale ona už si na mě zasedla a nehodlala mi to nijak usnadnit. Přitom jsem už zapadla do kolektivu, a tak mě to trápilo. Rozhodla jsem se, že ji pozvu na kávu a promluvím si s ní mezi čtyřma očima. Dopadlo to katastrofálně.
Vysvětlila jsem jí, že se ve mně plete a že se vážně snažím. Ona trvala na tom, že si asi zkrátka nesedneme. Jenže to mi nestačilo. Chtěla jsem, aby mě měla ráda. „Kočičko, člověk nemůže vycházet se všemi, to je život,“ řekla a mně vyhrkly slzy do očí. Proč mi jen nechtěla dát šanci? Zavrtěla hlavou a projevila alespoň lítost.
„Ty jsi asi jedna z těch, co je musí všichni milovat. Ale to je otročina, s tím bys měla skoncovat,“ řekla mi jednoduše a nechala mě samotnou. Měla jsem o čem přemýšlet. Poté, co mi přítel řekl něco podobného, jsem se rozhodla to začít měnit. Nemusí mě mít každý v lásce a klidně si udělám i nepřátele, naprosto cíleně.
Cítím se teď mnohem svobodnější
Uvědomila jsem si, kolik ušetřím námahy, když se nemusím pořád přetvařovat. Vyjít s každým je totiž docela záhul. Nikoho neodmítnout, všem vyjít vstříc, to je práce na plný úvazek. Brzy jsem začala sklízet první plody své "nové práce". Kamarádka se rozčilovala, že už nedoučuji zadarmo její dceru matematiku. Máma mnou byla zklamaná, protože jsem neměla tolik času s ní telefonovat.
V práci jsem se neusmívala na ty, kteří mi byli svým chováním až nepříjemní. Co na tom, že jsem se jim zdála být najednou arogantní. Pochopila jsem, že snaha zalíbit se všem byla jednou z mých největších slabostí. Byla to mou nízkou sebedůvěrou a můj přítel na to kápnul. Je lepší být sama sebou a šetřit si energii na jiné věci.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.