Adéla (25): Společné bydlení s přítelem jsem asi uspěchala. Teď se ho snažím přetvořit podle svých potřeb

Myslela jsem si, že když s přítelem začneme po půl roce bydlet, náš vztah tím obohatíme. Mám u sebe Patrika (25) sotva měsíc a už mi leze krkem. Nemohu se ztotožnit s jeho návyky. Odmítám být jeho služka, takže se ho pokusím nenásilně přetvořit.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (33): Můj přítel rozhazuje peníze za zbytečnosti. Trochu začínám litovat, že čekám dítě právě s ním

Po půlroce jsme spolu začali bydlet

Když jsem s Patrikem začala chodit, už po dvou měsících jsme byli pečení vaření u někoho z nás doma. Většinu času jsme trávili u mě. Patrik si jel domů jednou týdně vyzvednout poštu, zalít květiny a vyměnit oblečení. Takže by se dalo říct, že jsme vlastně bydleli spolu. Jen s tím rozdílem, že u mě neměl všechny svoje věci.

Půl roku jsme zbytečně platili dva byty. Ukázalo se to jako značně neekonomické, a tak jsme se rozhodli, že se Patrik ke mně přestěhuje. Nenapadlo mě, že je to možná moc rychle a že bychom se měli ještě víc poznat. Když jsme byli u mě, Patrik po sobě uklízel, občas dal i nádobí do myčky a vynesl smetí.

Budil ve mně dojem chlapa, který si po sobě umí uklidit, občas uvařit a po cestě z práce nakoupit. Proto mě nenapadlo, že bych se měla bát trvalého společného bydlení. Když se nastěhoval i se všemi svými věcmi a pustil svůj byt do světa, náležitě jsme to spolu oslavili. „Tak na naše společné zítřky," ťukli jsme si šťastně.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (27): Přítel začal mluvit o společném bydlení jako první, ale teď z toho chce vycouvat

Jeho návyky mě vytáčí

První týden bylo všechno tak nějak při starém. Pokračovali jsme v zajetých kolejích z dob, kdy u mě nebydlel natrvalo. Myslela jsem si, že to tak i zůstane. Jenže už druhý týden mi Patrik začal nevědomky ukazovat svoje zvyky, které nedokážu pochopit. Třeba to, že se nesprchuje na noc, ale až před odchodem do práce.

Než jsme sdíleli jedny klíče, měla jsem za to, že chodil do postele čerstvě umytý. Po celém dni v botách už byly jeho nohy večer cítit. Další věc, která mi začala lézt velmi rychle na nervy, je, že když jde na WC, zavře se tam s telefonem na půl hodiny. Podle mě vykoná potřebu během prvních vteřin. Pak tam jen sedí a hraje hry.

A s tím jeho uklízením to byla asi léčka, abych kývla na společné bydlení. Co se nastěhoval, se smetím nebyl ani jednou. Svoje oblečení za chůze volně pohazuje a vážně čeká, že to budu sbírat. Zásadně po sobě nesklízí ze stolu. Co se týče nakupování, tak si jen naordinuje, co chce koupit, ale sám do krámu za ten měsíc taky nepáchnul.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (37): Sousedé změnili naše nové bydlení v peklo. Vymyslela jsem, jak je usměrnit

Převychovám si svého přítele

Jsem realistka a vím, jací chlapi jsou. Nedělám si iluze, že bude každý den uklízet, prát prádlo a mýt okna. Jen očekávám, že když je dospělý člověk a doma ho snad něco naučili, nebude si ze mě dělat služku. Takže jsem zvolila strategii. Neuklízím po něm. Na nákupy jsem ho začala tahat s sebou, aby si nemyslel, že to všechno obstarám.

Pokud ke mně večer ulehne neumytý, odmítám sex. A to se mu samozřejmě nelíbí. Pochopil, jak málo stačí, abych se ho dotkla. Mohla bych na něj vyrukovat se vším, co mi vadí, ale to by neudělalo dobrotu. Jdu na to z druhé strany a zdá se, že to zabírá. Myslím, že se mi ho nakonec podaří převychovat tak, abychom byli spokojení oba.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vítek (35): Nikdy jsem se za svou ženu nestyděl tak jako na dovolené s přáteli. Označila je za prasata

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.