Adéla (31): Byli jsme manželé jen pár hodin a už mě podvedl. Místo svatební zábavy to všichni řešili

Když jsme po pěti letech vztahu stáli s Jardou u oltáře a oddávající nám položil otázku, jestli se budeme ctít a milovat v dobrém i zlém, bez váhání jsme odpověděli ano. Jarda byl muž, se kterým jsem chtěla zestárnout.

Jeho žádost o ruku byla jako dobrodružná hra. Všude po domě jsem měla schované lístečky a když jsem jeden našla, byla na něm indicie, kde mám hledat další, až jsem došla za stodolu, kde čekal Jarda a klečel na koleni. Na ten okamžik nikdy nezapomenu.

Mohlo by Vás zajímat:

Miluše (44): Jednou jsem manžela podvedla a předhazuje mi to už dvacet let

Dokud nás smrt nerozdělí

Na svatbu jsme pozvali spoustu lidí. Oba jsme měli velkou rodinu, plno kamarádů a zvali jsme i kolegy z práce. Vzpomínám si, že jsem nebyla vůbec nervózní. Máma se mě pořád ptala, jestli chci panáka, ale já byla vážně v pohodě. Věděla jsem, že si beru muže svého života a nic nás nerozdělí.

Obřad byl nádherný. Jarda měl dokonce slzy na krajíčku, když mě viděl poprvé v šatech. Konečně jsme si řekli ANO, všichni začali tleskat a my odjeli kočárem na projížďku. Pak byl klasicky oběd, focení a nastala zábava.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (31): Fotila jsem svatbu své bývalé lásky. Nevěděla jsem to dopředu, byl to nejhorší den mého života

Svatební veselí

Měli jsme naplánováno, že k večeru budeme mít první novomanželský tanec a všichni kolem nás budou s prskavkami. Když se blížil ten okamžik, nemohla jsem Jardu najít. Ani ostatní ho neviděli. Běhala jsem tam v dlouhých šatech a vesele volala: „Neviděli jste mého manžela? Já jsem totiž vdaná paní, víte?“ Prostě jsem si to užívala.

Jenže během vteřiny jsem se málem zhroutila. Jarda byl schovaný vzadu za stromem s mojí kamarádkou a líbali se. Začala jsem nahlas křičet, chtěla jsem jí doslova vyškrábat oči. Všichni mě slyšeli a vyběhli ven. Jarda tam stál vedle Romany a oba měli sklopenou hlavu. Nikdy předtím nic podobného neudělal. Já jsem seděla na lavičce a brečela.

Mohlo by Vás zajímat:

Robert (37): Mám nejkrásnější holku z okolí. Žít s ní je ale opravdové peklo. Nesmím ji opustit

V dobrém i zlém

Všichni jsme se přemístili dovnitř a místo našeho prvního tance začal výslech. Jarda s Romanou seděli uprostřed sálu a všichni na ně začali křičet. Moje máma vykřikovala, že se svatba ruší. Romana brečela, já brečela, Jardy máma ho bránila, že se v žádném případě nic rušit nebude. Chtěla jsem utéct. Nakonec to rozsekl táta. Vlepil Jardovi pohlavek a varoval ho, že jestli mi ještě někdy ublíží, tak bude zle. Nakonec se zasmál a řekl: „Jsem si jistý, že se ženich poučil a nikdy už takovou hloupost neudělá. A teď se pojďme zase všichni bavit.“ Já jsem to už také nechtěla řešit, samozřejmě jsem měla vztek, ale přece se po pár hodinách nerozvedeme.

Nakonec jsme se s Jardou usmířili, dokonce i první novomanželský tanec jsme si dali, i když byl trochu křečovitý. Svatební noc jsem ovšem zamítla. A doufám, že toto byl jediný prohřešek v našem manželství.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (34): Toužím po tom, aby měl manžel milenku. Myslí si, že jsem se zbláznila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.