Alena se nám svěřila s tím, že dlouho bojovala o svého nadřízeného z práce. Když spolu začali žít, byla šťastná. To jí ale vydrželo velmi krátkou dobu, protože její vysněný partner není takový, jak si myslela.
Když jsem šla na pracovní pohovor, přivítal mě pohledný, sympatický chlapík. Snažila jsem se udělat co nejlepší dojem. Moc jsem o tu práci stála a povedlo se, za týden mi Honza volal, že mě berou. Pár věcí jsem se musela naučit a on mě se vším ochotně seznamoval. Když nás za dva měsíce čekal vánoční večírek, Honza se ke mně naklonil: „Bude to v maskách, tak popřemýšlej, za co půjdeš,“ mrkl na mě a já se po zbytek dne nemohla soustředit na nic jiného než na to, co si obleču.
Když jsem dorazila na večírek, všichni měli kostýmy, až na Honzu. Šla jsem přímo k němu. „Jak to, že nemáš kostým?“ smála jsem se a on řekl, že má. Že je zvíře. Nechápala jsem to, tak šel blíž a zašeptal: „Nevypadám, ale jsem hroznej bejk.“ Jeho pohled mě tak vzrušil, až mě to překvapilo. Já jsem se mu líbila také, ten večer jsme skončili u něj. Domluvili jsme se, že to bude mezi námi, a v práci jsme dělali jakoby nic.
Byla mezi námi chemie
Probíhalo to tak, že jsme se bavili normálně, jako by se nic nestalo, a po nějaké době se naše konverzace stočila k sexu a zase jsme se spolu vyspali. Takhle to bylo pořád dokola. To sexuální napětí se dalo krájet a já věděla, že mě chce. Nechtěla jsem ovšem vypadat jako stíhačka, takže jsem neřešila, že máme sex, aniž bychom spolu chodili.
Jenže jsem se do něj zamilovala a rozhodla jsem se, že udělám všechno proto, aby se mnou on sám chtěl být. Když jsem měla volno, volal mi, co dělám. Když měl dovolenou on, psal mi, že mu chybím. Bylo jasné, že mu nejsem lhostejná, ale pořád se to nikam nevyvíjelo. Nakonec jsem mu řekla, že mě jeden muž pozval na rande, a čekala jsem, co z něj vypadne. Nelíbilo se mu to a konečně jsme měli debatu o nás dvou. Od té doby jsme spolu chodili a už po týdnu mi Honza řekl, že by byl rád, kdybych se k němu nastěhovala.
To jsem nečekala
První večer mi vyprávěl o bývalé přítelkyni, která ho zničila a on už se nechtěl vázat, proto mu to tak trvalo. Nakonec je prý rád, že má zase někoho, komu může věřit. Byla jsem šťastná. To mi ale vydrželo tak tři měsíce, protože Honza je doma úplně jiný. V práci je s ním legrace a vystupuje velmi sebevědomě, doma je z něj nudný páprda, který si obleče děravé tepláky a čučí celý večer na televizi. Moje začátky v jakémkoliv vztahu byly hlavně o sexu, to ale u Honzy není.
Můžu dělat, co chci, ale stejně spolu spíme jen jednou za měsíc. Jednou! Prý na sex tolik není. Když jsme spolu předtím jenom spali, také to bylo málo, já ale myslela, že to je schválně. Připomněla jsem mu, jak mi tehdy říkal, že je "bejk", ale na to jen pokrčil rameny. Honza se nechodí ani nikam bavit. Nedělá prostě nic. Já ho nechci zklamat, když se konečně někomu otevřel, ale myslela jsem si, že budeme mít jiný vztah. O tohle jsem nebojovala.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.