Zachránit krachující manželství je vždycky těžký úkol. Alena se nicméně rozhodla, že po roce odloučení dá vztahu s Romanem druhou šanci. Okolí však nemůže zapomenout, co Alena o Romanovi říkala před rokem a kvůli čemu se jejich manželství rozpadlo.
Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna já budu ta, která se bude rozvádět. Opak byl však pravdou. S Romanem jsme si přestali rozumět a rozvod byl jediné východisko, které jsme ve složité situaci viděli. Měli jsme za sebou křivdy, které se těžko urovnávaly. Děti už povyrostly, na všem jsme se domluvili a nemůžu říct, že bychom se rozešli ve zlém. Na konci jsme vše zvládli řešit v klidu.
Rok po rozchodu jsme k sobě našli cestu
Než se však vyřídily veškeré papíry a majetkové záležitosti, našli jsme si k sobě cestu. Tou dobou už jsem s dětmi bydlela v pronajatém bytě, a tak jsme se vídali tajně. Nechtěli jsme dětem motat hlavu a čekali jsme, zda to opravdu vyjde. Užívali jsme si hodiny a hodiny sexu, vše bylo jako nové. Byla jsem neuvěřitelně šťastná.
Trávili jsme spolu hodiny ve vaně, pili dobré šampaňské a potom si užívali vášnivých orgasmů. Už jsem zapomněla, jakého muže vedle sebe mám. Možná jsme tu pauzu skutečně potřebovali. Šťastný návrat měl však jedno úskalí.
Udělal mi něco, co se neodpouští
"Ali, vraťte se. Máme tady dům. Budeme zase fungovat jako rodina," přišla mi jednou zpráva do práce. Rozhodla jsem se, že to zvážím. Co je víc, než aby děti vyrůstaly se svým tátou? Než jsme se rozešli, Roman měl pár aférek. Dlouho už jsme spolu nespali, neshody udělaly své.
Jednou manželových milenek byla moje bývalá nejlepší kamarádka. Trvalo to několik měsíců a já to nevěděla. "To sis nemohl vybrat alespoň někoho, koho neznám? Stálo ti to za to?" křičela jsem na Romana. Hodila jsem po něm ten večer všechno, co jsem našla. Nazvala jsem ho tolika vulgarismy, že jsem ani nevěděla, že jich tolik znám. Myslela jsem, že tohle se děje jen ve zlých snech.
Okolí se na náš návrat dívá skrz prsty
Řekla jsem to úplně všem, kdo mi k tomu dal příležitost. Byla jsem ukřivděná, vzteklá a chtěla jsem, aby všichni věděli, jaký je Roman idiot. Samozřejmě mě litovali a já v tu dobu chtěla, aby každý věděl, že tohle není moje vina. Byla i nebyla. Nevěra moje vina nebyla, na krachujícím manželství jsem podíl měla. Zřejmě i na špatném výběru blízké přítelkyně.
Teď, když se chci k Romanovi vrátit, mi to každý připomíná a ptá se mě na to. "A to se s ním ještě chceš zahazovat?" otázala se mě třeba máma. "Tak až budeš zase brečet, za mnou nechoď," řekla mi na to kamarádka Blanka. "On ti zase ukáže, jaký je, to se neboj," tvrdila další. Nikdo nechce pochopit, že si chceme dát druhou šanci.
Tchyně nás dokonce nechce vídat u ní doma. "Já tu vaši komedii znovu řešit nebudu, stačilo mi to jednou. Dělejte si, co chcete, ale mě do toho netahejte," řekla mi jednou. Nemám v nikom oporu. Chci se k Romanovi vrátit, ale bojím se, že mě nikdo nepochopí. Děti to ještě nevědí.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.