Alexandra žila velmi dlouhou dobu sama. Když si konečně našla přítele, nečekala, že její nový vztah vyprovokuje válku s rodiči. Ani ve snu by ji nenapadlo, co jim bude na novém příteli vadit.
Žila jsem delší dobu sama. Vcelku jsem se se svým single životem smířila. Užívala jsem si společných chvil s přáteli, zkoušela nové koníčky a především jsem hodně cestovala. Lásku jsem přestala hledat již dávno, i když všichni v mém blízkém okolí mi připomínali, jak je důležitá a že jednoho dne svého rozhodnutí budu litovat.
Seznámení na dovolené
Zvrat přišel v době, kdy jsem to čekala nejméně. Jako každý rok jsem vyrazila v létě na dovolenou. Tentokrát jsem si vybrala za svoji cílovou destinaci slunné pobřeží Itálie.
Penzion, v kterém jsem byla ubytovaná, vypadal dobře, navíc se nacházel jen kousek od malé restaurace, kam jsem chodila na jídlo. Již první den jsem si všimla mladého kuchaře, který v restauraci vařil. Byl to přesně můj typ. Měl černé kudrnaté vlasy a byl krásně opálený. Po několika dnech vzájemného flirtování mě konečně pozval na skleničku. Náš vztah se během mé dvoutýdenní dovolené velmi slibně rozvinul a mně bylo upřímně líto, že musím odjet.
Samozřejmě jsme si slíbili, že náš vztah budeme udržovat na dálku. Upřímně jsme oba chtěli věřit, že nám to bude fungovat. Okamžitě jsme si také domluvili, kdy Andreas přijede za mnou do Česka. Mělo to být přibližně za měsíc. Říkala jsem si, že to není tak dlouhé odloučení, aby se nedalo vydržet.
Společné bydlení
Když konečně Andreas přijel, bylo to jako během dovolené. Zdálo se mi, že mi ještě nikdo nikdy nerozuměl tak jako on. Měli jsme společné zájmy a kamarádi mi ho také schválili. Navíc se mu v České republice moc líbilo.
Blížil se čas jeho odjezdu. Nedokázali jsme si představit, že se neuvidíme. Proto mě překvapilo, když Andreas navrhl, že by se přestěhoval do Česka. Řekl, že v Itálii ho nic nedrží. Rodiče mu umřeli již dávno a sourozence žádné neměl. A tak jsme spolu začali bydlet.
Z posezení u kávy se stala katastrofa
S Andreasem jsme spolu žili přes 3 měsíce, když jsem si řekla, že by bylo dobré ho seznámit s mými rodiči. V tu chvíli jsem neměla ani zdání, jak katastrofálně to může dopadnout.
Můj vztah s rodiči byl do té doby zcela bezproblémový. Samozřejmě, že jsme spolu měli neshody, ale to je snad ve všech rodinách. Jenže to, co mělo přijít, jsem opravdu nečekala. Při první návštěvě se k Andreasovi chovali slušně, ale v jejich chování jsem vycítila jistou odměřenost. Když jsem je s tím konfrontovala, odpověděli, že jim vadí Andreasova národnost. Nesmířili se s tím, že je Ital. Podle nich bych si měla vybrat za přítele Čecha a s Andreasem se rozejít.
Nevěřila jsem vlastním uším, co po mně rodiče chtějí. Nikdy by mě nenapadlo, že mohou mít takové předsudky. S Andreasem se pochopitelně nerozejdu, ale s rodiči se již nikdy nechci vidět. Tohle chování jim v životě neodpustím.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.