Alžběta (29) jezdí na svou chatu u lesa na kraji obce. Protože ráda chodí s přítelem na procházky, často společně zamíří právě do blízkého lesa. Jejich cesta většinou vede kolem opuštěného starého domu. Jednou se ale stalo něco, co v nich vyvolalo dojem, že v tom domě straší. Co se stalo?
S přítelem jsme šli jednou zase na procházku do lesa, kde jsme plánovali nasbírat trochu borůvek. Zastavili jsme se zrovna na místě, kde stojí zchátralý dům. Před ním totiž zrovna rostly celé plantáže lesních borůvek. Máme je oba moc rádi, takže jsme je tam nemohli nechat.
Slyšeli jsme povídání muže a ženy
Začali jsme sbírat, když jsme se oba najednou ohlédli ke starému domu. Shodli jsme se na tom, že tam slyšíme hlasy, jak si povídají. Při dalším poslechu bylo patrné, že jde o rozhovor muže a ženy. Pomysleli jsme si, že tam nejspíš šli, aby měli soukromí, nebo jsou to třeba lidé z obce, kteří zkouší naplánovat, jak by ves mohla dům využít. Protože hovor nepřestal, zvědavost nám nedala a šli jsme blíž. Chtěli jsme totiž zjistit, kde přesně jsou, jelikož dveře vypadaly nepoužívané a zarostlé a nás zajímalo, kudy se tam lidé dostali. Napadlo nás, že třeba tam vlezli okny, ale ta měla všechna rozbité okenice, navíc byla okna pečlivě zavřená.
Hovor najednou přestal
Došli jsme až k domu. Najednou ale hovor přestal. Napadlo nás, že ti lidé museli stihnout odejít. Když jsme si ale dům prohlíželi, došlo nám, že není kudy. Zůstali jsme před ním nějakou chvilku a pořád bylo ticho. Přítel se odvážil nahlédnout starými okny do domu. K našemu překvapení, tam ale opravdu nikdo nebyl. Jen staré viditelně nepoužívané věci a nábytek. Oba jsme se divili, jak je to možné. Byli jsme si totiž jistí, že hovor přicházel ze starého domu. Od té doby se bojíme chodit kolem. Jednou jsme se ale přece jenom odvážili jít kolem. Opět jsme tam slyšeli ty stejné hlasy a scénář se opakoval, po příchodu k domu hlasitý rozhovor muže a ženy najednou přestal.
Shodli jsme se, že příště už se tomuto místu vyhneme obloukem.