Vztahy na pracovišti jsou náročné. S lidmi, po jejichž boku trávíte většinu dne, je proto dobré mít co nejlepší vztahy. Ale někdy se to nepovede. Alžběta měla smůlu na kolegyni, která s ní vede krutou válku.
Když jsem před pěti lety nastupovala do nové práce jako účetní, byla jsem nadšená. Polepšila jsem si, co se týče platu i kolektivu. Na začátku mi přišli všichni velmi vřelí a přátelští. První pohled mě ale oklamal, Eva, jedna z mých kolegyň, se vybarvila velmi špatně.
Ze začátku jsme byly přítelkyně
Přitom na začátku to vypadalo, že spolu nebudeme mít žádné problémy. Byla milá a hned jsme se skamarádily. Chodily jsme spolu na obědy a často jsme se vídaly i po práci, zašly jsme třeba do fitka nebo na skleničku. Přesně takovou kamarádku jsem na pracovišti chtěla mít. Všechno to ale brzy vzalo za své.
Po půl roce jsem se šéfům velmi osvědčila, a když za mnou nadřízený přišel s nabídkou práce na jednom velkém projektu, ani na chvilku jsem nezaváhala. Ihned jsem ji přijala. Jenže to vadilo Evě. Projekt totiž chtěla získat ona. A to, že jsem ho získala já, i když jsem služebně mladší, ji prostě dopálilo.
Nechce se mnou mít nic společného
Přestala se mnou úplně komunikovat, ty tam byly společné obědy i návštěvy fitka. Úplně na mě zanevřela, už se mnou nechtěla mít nic společného. Nejdřív se se mnou přestala přátelsky bavit. Když jsem jednou přišla do práce a ona mě už ani nepozdravila, řekla jsem si, že s tím něco udělám.
Na rovinu jsem se zeptala, co jí vadí. „Ten projekt jsem měla získat já, ty jsi tady ani ne půl roku a už dostaneš tak prestižního klienta. Já jsem tady skoro deset let a dělám pořád ty stejné,“ odpověděla mi. Chápala jsem, že je naštvaná. Ale s tím, že jsem získala ten projekt, prostě nešlo nic dělat.
Zašlo to do krajnosti
Náš vztah se postupně začal zhoršovat, Eva mi teď dělá samé naschvály. Naposledy to už překročilo únosnou mez. Eva mě zaslechla, jak se bavím s dalšími kolegyněmi, že bych potřebovala volno, jelikož děti mají jarní prázdniny a chceme jet na hory.
Když jsem pak šla požádat šéfa o dovolenou, nestačila jsem se divit. „Teď jsi se minula s Evou, byla tady, a zrovna na tento týden si vzala dovolenou ona. Je mi to líto, ale musíš tady zůstat. Vždyť víš, že tady jedna z vás vždy musí být,“ řekl mi. Byla jsem neskutečně naštvaná, tohle mi určitě udělala naschvál. To, že mě ignoruje, mi nevadí, ale že moje děti připraví o hory, to jí jen tak neodpustím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.