Alžběta doufala, že ve svém věku už bude mít alespoň jedno vnouče. Bohužel její syn se do vztahů moc nehrnul. Když si konečně našel vážnou známost, kterou představil i rodině, Alžbětina radost se změnila v zoufalství.
Jsem ve věku, kdy už se těším na to, že ze mě bude babička. Máme s manželem Radkem (55) jednoho syna. Marián (27) se ovšem, co se týče žen, drží trochu zpátky.
Náš syn byl pořád bez přítelkyně
V době, kdy kluci lítali za holkami, náš Marián seděl doma. Občas jsem si nad tím posteskla, ale Radek tvrdil, že to dřív nebo později přijde samo. Když syn nastoupil na střední školu, za celé čtyři roky jsme zaregistrovali sotva tři dívčí jména.
Jeho nejdelší vztah trval čtyři měsíce. Žádnou dívku k nám domů nikdy nepřivedl. Tvrdil, že to nejsou vážné známosti. Nikdy mi nedokázal odpovědět na to, proč mu vztahy nevydrží. Odmítal to se mnou jakkoliv řešit. Po střední šel ještě na vysokou, ale už u toho pracoval, takže se od nás odstěhoval. Doufala jsem, že si konečně někoho najde.
Roky plynuly a náš Marián byl pořád sám. Ponoukala jsem Radka, aby se synem promluvil a pošťouchl ho k nějaké aktivitě. Ani on nepochodil. Syn ho odbyl s tím, že je to jeho věc a jeho život. Tak nám nezbývalo nic jiného, než doufat a čekat. Jenže i ve dvaceti pěti letech byl pořád sám. Oba nás s manželem napadlo, že je možná na kluky.
Já si moc přála vnoučata
To ale Marián vyvracel. Pomalu jsem se začala smiřovat s tím, že je náš syn podivín, který zůstane sám. Když moje stejně staré kolegyně v práci nosily fotografie ultrazvuků svých vnoučat, bylo mi to líto. Hanka se mě i zeptala, jak jsem na tom já s vnoučaty. Vymýšlela jsem si báchorky, že syn chce uplatnit studium na vysoké škole, a tak se žene za kariérou.
Úplná lež to nebyla. V tomto směru jsme na něj byli hrdí. Pracoval na vysoké pozici v jedné IT společnosti, vydělával hezké peníze a ve firmě něco znamenal. Právě tam se poznal s Irenou. V den, kdy mi zavolal, že by nám rád někoho představil, jsem řadila k těm šťastnějším. Domluvili jsme se, že k nám přijdou o víkendu na oběd.
S Radkem jsme se chtěli ukázat v tom nejlepším světle. Připravili jsme tři chody a nemohli se dočkat, koho nám syn představí. Už to muselo být vážné, protože to nikdy předtím neudělal. V den D jsme stáli s manželem napjatě u dveří a umírali zvědavostí. Radek šel otevřít a já mu byla v patách.
Je zamilovaný do stejně staré ženy, jako jsem já
Marián zářil jako sluníčko. Irena byla na první pohled velmi sympatická, komunikativní žena. Co mě ale zarazilo, byl její věk. Odhadovala jsem jí tak čtyřicet pět. Mariánovi neuniklo, jak jsme s Radkem zaražení. Moje nadšení bylo pryč. Stále jsem hledala okamžik, abych se Mariána zeptala, jak je stará.
Nedokázala jsem se soustředit ani na probíhající konverzaci. Jedním okem jsem Irenu pořád sledovala. Když se s Mariánem chtěli políbit, odvracela jsem zrak. Zdálo se, že ji má víc než rád. Hned druhý den jsem synovi volala.
Ten si vzal slovo: ,,Voláš, aby ses zeptala, kolik je Ireně, viď?“ ,,Tak kolik?“ otázala jsem se napjatě. ,,Čtyřicet osm,“ odvětil syn prostě. Telefon jsem v šoku málem pustila na zem. Nedokážu se přes to přenést. Marián se přiznal, že už to spolu táhnou rok. Takže i když má syn přítelkyni, na vnoučata můžu stejně zapomenout.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.