Alžběta žije se svým manželem přes čtyřicet let. Myslela si, že ho zná natolik, že ji u něj už nic nepřekvapí. Během posledních pár let ale Bohuslav prošel obrovskou změnou. Život s ním je najednou velice obtížný, skoro až nemožný.
Bohuslava (70) jsem poznala před více než čtyřiceti lety. Jsme spolu takovou dobu a já stále přemýšlím, kde se stala chyba, že se z mého milovaného muže stal úplně cizí člověk.
V důchodu se najednou změnil
Je jiný, než byl dřív, a jeho nový povahový rys mi velmi leze na nervy. Nelíbí se mi, když si za mými zády všichni šuškají, že je můj manžel držgrešle. Předtím takový nebyl. Jezdívali jsme s rodinou na dovolené, kupovali věci bez rozmyslu a peníze pro nás nebyly to nejdůležitější.
Velká změna přišla, když Bohuslav odešel do důchodu. Není to tak, že bychom od té doby neměli co do pusy. Důchod máme oba vysoký, ale prostě v Bohuslavově mozku se něco přepnulo a teď jsou pro něj peníze jediné, na čem mu záleží.
Hledá všechny možné způsoby, jak co nejvíce ušetřit. Nejen za elektřinu a topení, ale i za vodu. A to nemluvím o tom, že se z naší zahrady stalo skladiště nepotřebných věcí, které Bohuslav odněkud přiveze, uskladní je tam a mně řekne, že se třeba jednou budou hodit.
Chce po mě bizarní věci
V posledních měsících se jeho šetřicí obsese zaměřila na obchody a nákupy potravin. Už dávno jsme nejčastěji nakupovali ve slevách. Nikdy mi to nepřišlo divné, ale Bohuslav tuhle aktivitu povýšil na nečekanou úroveň.
V případě, že jdu nakoupit, se ho vždy zeptám, jestli něco nepotřebuje. Posledně mě svým požadavkem lehce zaskočil. „Bětko, myslíš, že bys byla tak hodná a koupila čtyři balíky trvanlivého mléka? Je ve slevě a myslím, že se nám časem bude hodit,“ požádal mě. Trošku mě tím zaskočil, to jsem ale ještě netušila, že se to bude opakovat. Nebudu nakupovat jen nesmyslné množství mléka, ale i těstovin, mouky, cukru a sprchových gelů.
Nedá se u nás normálně žít
Z Bohuslava se stal naprostý maniak. Nedá se s ním normálně žít. Naše zahrada vypadá jako skládka harampádí a šrotu. S domem to začíná být podobné. Nesmyslné množství trvanlivých potravin nemáme kam dávat a tak rychle je spotřebovat nedokážeme.
Nejsem schopná pochopit, co se mému muži stalo. Byl to manžel snů, teď je to spíš moje noční můra. Nejenže se mi nelíbí, jak žijeme, ale to, že se z mého muže vyklubal lakomec, prostě nedávám. Tuhle vlastnost nikdy nepochopím. Kdybychom doopravdy strádali, tak nic neřeknu. Ale takhle se mi to zdá úplně zbytečné.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.