Anežka by se ráda co nejdřív vdala, ostatně svatba byla jejím velkým snem už od malička. Měla by si i koho vzít, jenže to má hned dva háčky.
Jsem lesba. Holky se mi líbily snad už od školky. To ale neznamená, že bych byla jiná než ostatní ženy. Stejně jako ony si už léta představuji svůj svatební den.
S přítelkyní jsme každá úplně jiná
Moje potíž však nevězí v tom, že v Česku nejsou svatby gayů a lesbiček stále povolené. Problém je v mojí dlouholeté partnerce Evelíně (28). Žijeme spolu skoro sedm let. Je to láska mého života a já jejího. Víme o sobě snad všechno. Háček je v tom, že se často neshodneme a svatba je jedním z nejožehavějších témat našich diskusí.
Jsme totiž s Evelínou úplně odlišné povahy. Já jsem romantik srdcem i duší. Ráda čtu červenou knihovnu a dívám se na romantické filmy. Ona je spíš praktik a ve všem vidí jen to, jestli to bude v budoucnu k něčemu dobré. A právě proto je pro ni svatba tabu.
Vymyslela jsem dokonalý svatební plán
O veselce jsem poprvé začala mluvit před třemi lety. Opravdu jsem si ji moc přála, a dokonce jsem měla naplánované, jak bychom ji mohly uskutečnit. „Mám takový nápad,“ řekla jsem tehdy Evelíně. „Slyšela jsem od kamarádky, že zná pár, co se bral ve Francii. Sňatky jsou tam povolené a není to tedy žádný problém,“ pokračovala jsem.
„Zařídila bych všechno, mohly bychom mít svatbu někde na pláži. Bylo by to strašně romantické. Co na to říkáš?“ zeptala jsem se jí. „Ale prosím tě, Anežko, co blázníš? Vždyť nepotřebujeme cár papíru na to, abych věděla, že tě miluju a že ty miluješ mě,“ odpověděla. „Za takovou svatbu, jakou si přeješ, bychom utratily strašně moc peněz a víš, že teď potřebujeme šetřit na hypotéku,“ dodala.
Přítelkyně chce počkat na uzákonění svateb u nás
V tom, že by naše svatba byla drahá, má Evelína pravdu, a proto jsem jí prozatím ustoupila. Přesto je mi to strašně moc líto a Evelína to ví. Nedávno jsem téma svatby znovu nadhodila a znovu jsem dostala košem.
„Vím, že teď peníze máme, ale nepřijde ti hloupé se brát v cizině? Já bych raději počkala, až se budeme moct vzít v Česku,“ odpověděla mi. Sice mě potěšilo, že už se proti sňatku nestaví, ale zase kdo ví, kdy u nás uzákoní svatby párů stejného pohlaví. To si obě setsakra počkáme. Je to skoro, jako by si mě prostě nechtěla vzít.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.