Anna zažila krátkou, leč intenzivní lásku. Když se Radek rozhodl, že ze vztahu odejde, vymyslela, jak mu zůstat na blízku. Její plán však měl zásadní trhliny.
Když jsme se s Radkem seznámili, věřila jsem, že on je ten pravý. Potkali jsme se v době, kdy jsme byli nevybouření, bavili nás párty, alkohol a celodenní výlety se spaním v autě. Myslela jsem si, že nic nemůže zkazit to, co mezi sebou máme. Jenže bylo léto a my spolu byli pouhé dva měsíce. Už na podzim se mi Radek začal vzdalovat a záhy se se mnou rozešel.
Začala jsem se kamarádit s jeho ségrou
Přiznám se, že jsem byla tenkrát úplně slepá. Za ty dva měsíce jsme toho stihli tolik, že jsem si myslela, že je to navždy. Přitom tam byly náznaky, že jsem ho měla ráda víc než on mě. Pro mě to byl zkrátka vztah, který ve mně zanechal hlubokou stopu.
Dokonce jsem se nadále bavila s jeho ségrou Mirkou a podnikaly jsme typicky holčičí věci. Často jsem se přistihla, jak u ní na Radka vyzvídám. "A co ta... Jak se jmenuje?" ptala jsem se ve chvíli, kdy bylo nad slunce jasné, že si za mě našel náhradu. "Káju myslíš? Ale jo, dobrý. Je to fajn holka," poznamenala Mirka a mě zaplavil smutek.
Sledovala jsem ho na sociálních sítích
Stalkovala jsem její i jeho profil na sociálních sítích a každá nová fotka mě neuvěřitelně bolela. Chtěla jsem být na jejím místě, přála jsem si, abych patřila do Radkovy rodiny. Pak mi došlo, že tu Karolínu mají rádi. A já začínám být jen blednoucí vzpomínkou.
Tak jsem Radkovi začala psát. Komentovala jsem mu fotky, připomínala jsem se mu. Ale jeho odezva byla nulová. Od Mirky jsem nicméně věděla, že to mezi ním a Karolínou není tak růžové, jak se zdá. Vycítila jsem šanci. Když jsem na Radkových sociálních sítích viděla, že jde do klubu, vyrazila jsem také. Nevšímal si mě, jen byl zdvořilý.
Stále čekám na svoji šanci
Celou tu dobu jsem čekala nějakou reakci od Karolíny, provokovala jsem. Ale nikdy se ke mně nic nedostalo. Až jednou mi přišla zpráva: "Vím, co děláš a je to hloupé. Zamysli se nad sebou, zda chceš být takovým člověkem. Pro jedno kvítí slunce nesvítí, posuň se dál." Nereagovala jsem na to, nevěděla jsem jak. Ta zpráva nebyla zlá ani hloupá. Celá Karolína. Vzala mi vítr z plachet, došlo mi, že nejsem v právu.
Nemůžu se však zbavit pocitu, že nás s Radkem ještě něco čeká. Už je to rok. S Mirkou jsme si mezitím přestaly rozumět, ale já s ní vztah stále uměle udržuji. Zkrátka si nemůžu pomoct a chci být Radkovi na blízku. Toužím po informacích a čekám na moment, kdy mi řekne, že jim to s Karolínou neklape. Věřím, že pak přijde můj čas.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.