Anna má manžela a čtrnáctiletou dceru Lucku. Ta má ale období, kdy s rodiči nechce trávit tolik času a buď je zalezlá u počítače, nebo je venku s kamarádkami. Proto si Anna našla novou zálibu, která ji moc baví. Když se s tím pochlubila manželovi, tak znejistěl.
S Pepou máme dceru Lucku, za pár měsíců jí už bude patnáct a myslím, že je právě v tom období, kdy jsme pro ni trapní rodiče. Moc se s námi nebaví, většinou je zalezlá na počítači nebo běhá venku s kamarádkami. Svým způsobem to chápu, nebyla jsem jiná, ale mrzí mě to.
Snažila jsem se několikrát vymyslet nějaký zajímavý program, ale neměla na to nikdy náladu, a Pepa říkal, ať ji nechám být, že to přejde. A tak jsem nejdřív nevěděla, co s volným časem po večerech, až jsem jednou na internetu narazila na kurz kreslení a hodně mě to nadchlo.
Neuvěřitelný relax
Úplně jsem zapomněla, jak jsem jako malá holka ráda kreslila, a tak jsem si hned vzala papír, první tužku, co jsem našla, a začala jsem kreslit. Neskutečně mě to uvolnilo, bylo to jako terapie. Takhle jsem trávila každý večer. Pepa vždycky prohodil: „Jdeš zase čmárat?“ a víc se nezajímal.
Když jsem mu ukázala svoje výtvory, zaskočilo mu jídlo v ústech. „Co to je?“ zeptal se udiveně a já nerozuměla, co chce jako vysvětlit. Mě nikdy nebavily krajinky nebo abstraktní věci, já jsem se prostě našla v tom, že jsem kreslila ženy, které jsem si vymyslela. Ale Pepa nedokázal pochopit, proč je na každém obrázku sexy ženská. Mě to ale baví, strašně se mi líbí křivky ženského těla, které zdůrazňuji ještě více, než je obvyklé, takže většina mých postav měla velké oči, smyslné rty, vlající vlasy a samozřejmě velká prsa, útlý pas a ženské boky.
Trochu mi to nadšení zkazil
Pepa byl z toho ale až vyděšený, zcela vážně se ptal, jestli mu tím chci sdělit, že jsem na ženy. To byl ovšem holý nesmysl a já se začala smát. „Tak proč nekreslíš i chlapy?“ a já mu jednoduše odpověděla, že chlapské tělo pro mě není, co se kresby týče, zajímavé. To ho samozřejmě urazilo a začal být vztahovačný, že pro mě není dobrý. Chlapská hruď nebo svaly mě nebaví, mně se líbí, když můžu ženskou postavu přehnat a udělat z ní bohyni, ale nic sexuálního v tom není. Rozhodně se neohlížím po ženách a už vůbec o nich nesním.
Pepa si ale pořád mele svou a začíná mi moji novou zálibu kazit. „Nakresli Jiřinu, ta má taky velký prsa“ ryje do mě pořád. Když jsme kdekoliv venku nebo v obchodě, šťouchá do mě a sarkasticky říká, která by se mi mohla líbit. Chtěla jsem ukázat svoje obrazy i na sociálních sítích, ale Pepa mi to zatrhl, aby prý nebyl všem pro smích, že jsem lesbička. Začíná mě tím štvát, asi ho zkusím nakreslit, abych měla pokoj, ale svých kresbiček se prostě nevzdám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz