Bára se ocitla ve vztahu, kterému dominovalo jídlo. Radek po ní vyžadoval, aby bylo denně navařeno a ustavičně plná lednice. Netušila, že je to úkol, který nezvládne. Radek má zvýšený apetit a nedá se zasytit.
V každém vztahu se řeší jiný problém. U nás to bylo prosím pěkně jídlo. Přítel Radek (30) má zvýšený apetit. Jeho nenormální chuť k jídlu se pro mě stala noční můrou.
Přítel má přehnaný apetit
Dokud jsem nepoznala Radka, nevěděla jsem, že zvýšená chuť k jídlu může být pěkný problém. Nebylo mi divné ani to, že každé naše rande se odehrávalo v nějakém stravovacím zařízení. Vždycky jsme si zašli někam na jídlo nebo alespoň do cukrárny. Když jsem poprvé viděla, že Radek sní klidně deset dortíčků, nechápala jsem to.
,,Kam to jídlo dáváš?“ smála jsem. Radek totiž klame tělem. Spořádá hordy jídla, ale je pořád jako lunt. Dokud jsme bydleli každý sám, bylo mi celkem jedno, co jí a kolik toho jí. Až ve chvíli, kdy s někým sdílíte jednu domácnost a dělíte se o výdaje, vnímáte věci jinak. Radek trval na tom, že chce mít každý den teplé jídlo.
,,Vždycky musí něco na té plotně být. Nejlépe dva chody, abych si mohl vybrat,“ řekl po měsíci společného bydlení. Byl to pro mě šok, protože já si do té chvíle vařila maximálně třikrát týdně. Byly dny, kdy jsem se odbyla rohlíkem se salámem. To ale Radek odmítal. Navíc musela být pořád plná lednička.
Nebaví mě stát pořád u plotny
Má rád, když tam najde od všeho něco. Kus italské kuchyně, kousek ze Španělska. No, nemá smysl, abych tady jmenovala všechny delikatesy. Na začátku vztahu se každý snažíme ukázat v tom nejlepším světle. Já nebyla jiná. Plnila jsem Radkova úděsná přání a vařila jako divá. Čím víc jsem mu ale vařila, tím víc vyžadoval.
Nesmyslné dezerty, buchty každý den. Nic pro mě. Já dávám přednost zábavě, ne vařečce. Po půl roce společného bydlení jsem cítila, jak už nemůžu. Mám odpor ke kuchyni a vlastně i k Radkovi. On s prominutím žere jako Otesánek. Jen s tím rozdílem, že je hubený.
Vše jsem mnohem lépe pochopila, když mě vzal ke svým rodičům. Když jsme se usadili, málem mi vypadly oči z důlku. Obří stůl byl obložený hromadou jídla. Bylo na něm snad úplně všechno, co vás napadne. Maso, ryby, sýry, štrůdl, ovoce, zelenina, koláče. Jeho mamka si všimla mého vyděšeného výrazu.
Musela jsem vztah ukončit
,,V troubě se peče ještě kachna. Tak, jak to má Radeček rád,“ poznamenala. Mně docházelo, v jakém průšvihu jsem se ocitla. Radek toho za celé odpoledne snědl tolik, že by se tím nakrmil fotbalový mančaft. Ale! Pořád mu to bylo málo. Cestou domů jsme se museli stavit ještě ve fast foodu. Dlouho jsem přemýšlela, jestli jsem schopna celý život jen vařit.
Došla jsem k závěru, že život je moc krátký na to, abych ho strávila u plotny. Při slově rozchod mi Radek moc nerozuměl, ale já věděla, že to nedám. Musí si k sobě najít někoho, kdo mu bude vařit s láskou, ne s odporem. Já se vrátila ke svému rohlíku se salámem, ale hlavně k aktivnímu životu, který se neodehrává v kuchyni.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.