Bětka byla pozvaná na velikou rodinnou oslavu. Sešlo se tam přes šedesát lidí a když toho na Bětku bylo moc a chtěla být chvíli sama, šla se projít k nedalekému rybníčku. Tam ale viděla něco, co neměla, a teď neví, jak se má zachovat.
Můj přítel Karel má starší sestru Lenku a mladšího bráchu Jardu. Seznámil mě s nimi asi po půl ročním chození, kdy už jsme se začali bavit o tom, že spolu budeme bydlet. Všechno bylo moc fajn, Lenka si přivedla svého manžela Ivoše a druhý den jsem dokonce poznala i rodiče.
Kájova maminka mi ukazovala fotky z alba a vyjmenovávala, kolik má sourozenců a kolik mají oni dětí, bylo toho tolik, že jsem si to nedokázala zapamatovat. Jak jsme se k sobě nastěhovali, tak rok na to mě Kája požádal o ruku. Všichni měli radost a Lenka mi radila, co všechno musím zařídit, a nabídla se, že mi s tím pomůže. Když jsme se spolu šly podívat do svatebního salonu, vybrala se mnou krásné šaty a já ji za to chtěla pozvat na skleničku, ale ona s díky odmítla. Špitla na mě, že je těhotná, ale zatím to věděl jen Ivoš. Moc jsem jí to přála a už jsem jí nechtěla s přípravami tolik zatěžovat.
Velká oslava
Za pár měsíců mi volala Kájova máma a říkala, že jsme zvaní na oslavu její sestry, která slaví šedesáté narozeniny. Prý tam budou úplně všichni, tak je aspoň poznám dřív než na svatbě, kam jsme je měli za úkol pozvat.
Oslava byla ve velkém stylu, ale to, kolik tam bylo lidí, jsem opravdu nečekala. Napočítala jsem jich minimálně šedesát, a to byla opravdu jen rodina. Žádní přátelé nebo sousedi, jen sourozenci, bratranci, sestřenice, jejich děti, manželé a manželky, bylo to něco neskutečného. U nás doma, když nás bylo deset na oslavě, tak jsem si myslela, jak je nás hodně. Ale jinak bylo všechno perfektní, jídlo, pití, hudba. Lenka už měla těhotenské bříško a vesele popíjela nealko. Mně ale odpoledne rozbolela hlava, tak jsem řekla Kájovi, že se půjdu projít. Chodila jsem okolo a zaujal mě vzadu v údolí rybníček.
Nevím, jak s tím naložit
Jenže když jsem k němu došla, slyšela jsem zvuky. Nebyla jsem si jistá, jestli je to to, co myslím, tak jsem šla blíž a za rybníčkem ležela Lenka na zádech a milovala se ani nevím s kým. Tuším, že to byl manžel její sestřenice. To mi ani nepřišlo tolik podstatné, jako to, že byla v šestém měsíci.
Urychleně jsem se vrátila zpátky a Kája si všiml, že jsem nějaká divná. Říkala jsem mu, že pojedu domů, protože mě hlava nepřestala bolet, ale on mě prosil, ať ještě zůstaneme. A pak přišla Lenka, šla hned k Ivošovi a omlouvala se, že se jí udělalo nevolno a Petr s ní šel raději na vzduch. A Ivoš mu ještě poděkoval, že na ni dával pozor. Petr byl vážně manžel její sestřenice a mně se udělalo opravdu zle. Lenka se tulila k Ivošovi a hladila si břicho, přitom před chvíli ležela v trávě s Petrem. Vím, že se do takových věcí nemám plést, ale je mi Ivoše strašně líto. A vlastně i manželky od Petra. Nemůžu to říct ani Kájovi, protože by si to určitě nenechal pro sebe, ale tohle mi zkrátka nedá spát.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.