Bětka nedokázala přesvědčit přítele, aby s ní bydlel. Jednoho dne jí kamarádka vnukla šílenou myšlenku, která měla Bětce zajistit partnerské štěstí.
S přítelem Honzou jsme chodili už několik let, stále ke mně ale jezdil jen na návštěvy. Ačkoliv se to někomu může zdát divné, vzdor svému věku jsem stále bydlela s matkou. Měly jsme velký dům a otec od nás odešel už před několika lety.
Přítel se o společném bydlení nechtěl bavit
V týdnu jsme s Honzou dost pracovali a o víkendu podnikali různé výlety. Občas jsme spolu jeli na dovolenou, tam nám společné soužití nedělalo problém. Někdy však neměl čas, a tak nepřijel o víkendu vůbec. K němu jsem jezdila málo. Neměla jsem auto a bylo tam špatné spojení. Bydlel v malé vesničce daleko za městem.
Pomalu mě to přestávalo bavit. "Honzí, takhle to dál nejde. Pojď, najdeme si spolu nějaké bydlení," prosila jsem ho. Většinu času na to nereagoval, jen se vždycky mlčky usmál. "To spolu nikdy nebudeme žít?" ptala jsem se ho čím dál častěji. "Ale to víš, že někdy ano," odpovídal stále dokola.
Vymyslela jsem plán, jak ho obelstít
Mé neustále stýskání už kamarádky přestávalo bavit. Každá z nich byla mnohem dál než já. Byly vdané, měly děti nebo stavěly dům. Já bydlela u mámy a čekala, zda na víkend přijede můj přítel. Vždyť to bylo šíleně potupné! "Když otěhotníš, tak s tebou bude muset bydlet, neboj," utěšovala mě jedna z kamarádek. Netušila, jak dlouho mi v hlavě zůstalo to, co právě řekla.
Vysadila jsem prášky a Honzovi nic neřekla. Byl zvyklý, že si nemusí dávat pozor, že se nic nestane. Ale stalo. Velmi brzy. Když jsem viděla dvě čárky na těhotenském testu, dostala jsem strach. Co jsem to udělala? Ani nemáme nic našetřeno, vše jsme dali do cestování. Jak mu to mám říct? Teď se bojím, že mě opustí a já zůstanu s dítětem sama.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.