Božena (57): Babička mi před smrtí darovala andělský medailon, stal se spásou naší rodiny

Když jsem byla malá holka, babička Irena mi těsně před svojí smrtí darovala medailon, na kterém byl malý andělíček. Tehdy mi řekla, abych ho opatrovala, protože mi to medailon jednoho dne vrátí. Byla jsem dítě, takže jsem jí věřila každé slovo. Dnes vím, že medailon zachránil minimálně dva životy.

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (38): V Itálii jsem si pořídila amulet. Velmi brzy jsem zjistila, že nejde jen o ozdobu

Babička mi před smrtí věnovala neobvyklý dárek

Babička byla možná trochu pověrčivá. Věřila na hodně věcí, nejvíce však na andělskou ochranu. O andělech mi vyprávěla tolik příběhů, že jsem na jejich existenci začala také věřit. „Každý z nás má toho svého andělíčka. Věř mi, že i když ho nevidíš, je tu s tebou," říkávala často. Když babičku dohnalo stáří a ona věděla, že se blíží její konec, zavolala si mě k sobě.

„Už je můj čas. Co nevidět odejdu. Ráda bych ti něco darovala," řekla a sáhla si do kapsy. „Je to andělský medailon. Bude chránit tebe i tvé milované." Podala mi medailon, na omak byl teplý a akorát do dlaně. „Stačí, když budeš věřit," dodala. O několik týdnů později babička zemřela. Byl to nejsmutnější den v mém životě.

Jak už to tak bývá, život musel jít dál. Ze mě se stala dospělá osoba, která už byla zodpovědná za svůj vlastní život. Založila jsem rodinu a usadila se. Život se se mnou zrovna dvakrát nemazlil, protože jsem onemocněla rakovinou. Lékaři ke mně byli upřímní a moc šancí mi nedávali. V tom nejtěžším období mého života jsem se obracela k darovanému medailonu.

Mohlo by Vás zajímat:

Danuše (26): Amulet z tajemného krámku mi ze dne na den změnil život. Rozhodně ne k lepšímu

Medailon se vydal na pomoc mému otci

Vždycky, když jsem ho měla v dlaních a prosila o milost, zahřál se. Po letech léčby jsem se zázrakem uzdravila z rakoviny. Upřímně, tehdy jsem za to vděčila spíše lékařům, kteří to se mnou nevzdali. Mé štěstí ale netrvalo příliš dlouho. Záhy onemocněl táta. V jeho věku už léčba nebyla tak snadná. Chtěla jsem se znovu obrátit na medailon a doufat, že něco zmůže.

Jenže jsem ho nemohla najít. Nebyl na svém místě. Proklínala jsem se, že jsem ho ztratila. Bylo mi to líto především proto, že to byl dar od babičky a vzpomínka na ni. Táta odjel po chemoterapiích do lázní, kde měl nabrat sílu. Když se vrátil, hned jsem se za ním vydala. Jako první mi do ruky dával medailon.

„Děkuji ti za něj. Myslím, že mi pomohl," řekl mi. Užasle jsem si medailon brala do ruky a nechápala, kde k němu táta přišel. Já si myslela, že jsem ho ztratila. Přitom on si sám našel cestu, jak se k otci dostat a pomoci mu. Táta se sice už nikdy zcela neuzdraví, ale jeho prognóza je víc než dobrá. To, že jsem ho tátovi nedala já, jsem raději zamlčela.

Mohlo by Vás zajímat:

Magdaléna (46): Chtěla jsem se zabít. Zachránil mě až zázračný medailon s anděly

Medailon se stal spásou naší rodiny

No a nedávno, když jsem jela s vnoučaty za dcerou na chalupu, zažila jsem další zvláštnost. Opět jsem svůj medailon nemohla najít. Jímal mě vztek, kde zase může být. Nebyl čas ho hledat, takže jsem vyrazila bez něj. Našla jsem ho po třech dnech u dcery na chalupě. Měla ho položený u fotografie z ultrazvuku svého zatím nenarozeného dítěte.

Táňa se dozvěděla, že čeká dítě, které bude postižené. Medailon si opět našel cestu, jak pomoci tam, kde je to nutné. Dceři jsem ho nechala s tím, že on si ke mně zase najde cestu zpět. Zatím vždy pomohl tam, kde byl. Když mi ho babička před lety dávala, v životě by mě nenapadlo, jak veliký dar a spása se v něm skrývá. Škoda, že nedokázal i to, aby babička zůstala nesmrtelná.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (37): Stařenka v Jižní Americe mi darovala tonkový bob a slibovala zázrak. Její slova se naplnila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.