Pravidelně vídat děti je pro Čeňka velmi důležité. Dva roky po rozvodu to fungovalo, teď ale na něj exmanželka nachystala něco, co mu situaci značně znesnadní.
Když jsem si před patnácti lety Simonu (45) bral, plnil se mi sen. Od malička jsem byl vedený k tomu, že rodina je velmi důležitá. Rodiče mi v tomto byli vynikajícím příkladem. Měli spolu čtyři děti a o všechny se náležitě starali.
S dětmi jsem vždycky trávil hodně času
Rok po svatbě mi Simona oznámila, že je těhotná. Narodil se nám syn Adam. Po pěti letech přišla do jiného stavu znovu, tentokrát přišla na svět dvojčata Kristýnka a Anetka.
Trávit čas s rodinou pro mě bylo prioritou. Bavilo mě hrát si s Adamem a autíčky. Když vyrostl, čutali jsme spolu fotbal. Holky jsem taky nikdy nezanedbával. I když svět princezen mi byl cizí, snažil jsem se mu aspoň trochu porozumět. Pokaždé, když jsem večer přišel z práce, těšil jsem se na tu chvíli, kdy se ke mně děti rozeběhnou a přivítají mě. Byl to pro mě krásný závěr dne.
Po dvanácti letech jsme se rozvedli
Přestože mi děti dělaly jen radost, se Simonou nám to přestalo klapat. Nerozuměli jsme si a pořád se jen hádali. Nebyl to šťastný manželský život. Postupně to začínaly vnímat i děti. Zkusili jsme párovou terapii, ale nebylo to k ničemu.
Nakonec jsme se po dvanácti letech manželství rozvedli. Ani jeden nejsme nijak mstiví a nechtěli jsme žádné drama. Dohodli jsme se, že Simona s dětmi bude nadále žít v našem bytě a já si najdu něco jiného. Co se týkalo dětí, měl jsem právo je vídat, kdykoliv jsem chtěl. Schválně jsem si našel byt poblíž, abych je měl nablízku.
Exmanželka mi oznámila nemilou věc
Simona mi ale do mých plánů hodila vidle. Před dvěma a půl lety si našla nového partnera a teď mi oznámila, že se stěhují. „Oldřich dostal pracovní nabídku z Berlína. Chce, abychom se s dětmi odstěhovali za ním,“ řekla mi. Samozřejmě, že jsem hned vylítl. „To mi jako vážně chceš udělat? Odvezeš mi děti do Berlína? A kdy je budu vídat? To je bude vychovávat cizí chlap, kterého znají dva roky? To snad nemyslíš vážně!“ řval jsem na ni.
„Myslela jsem si, že to pochopíš. Nezakazuji ti se s nimi vídat. Jen chci být konečně šťastná,“ odpověděla. Opravdu jsem to nepochopil. Jak mi to jen může udělat? Děti jsou pro mě všechno a ona mi je chce vzít. Už je nebudu pravidelně vídat. Jejím důvodům ke stěhování nerozumím a v téhle záležitosti jsem rozhodně neřekl poslední slovo.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.