Drahomíra po smrti své milované maminky přišla k poměrně veliké sumě peněz. Zatímco ona by peníze vyměnila za život matky, její přítel si na její finance brousil zuby a stále vymýšlel, jak by je z ní dostal. Nakonec se ocitl v nepříjemné situaci a vyplavalo na povrch něco, co celý vztah skrýval.
Moje matka byla vážně nemocná, měla rakovinu v posledním stadiu, konec se už bohužel neúprosně blížil. Byla jsem z toho na dně, tento rok měla oslavit kulatiny, krásných padesát let. Maminka chtěla mít před svým odchodem na druhý břeh vše vyřešené. Už předem mi řekla, co vše zdědím a prosila mě, ať s jejím majetkem dobře naložím a peníze využiji pro rodinu.
Nebyla to výhra v loterii, peníze jsem utrácet nechtěla
Dlouho jsem nad odchodem maminky truchlila, velmi mě to ranilo. Už jsem nikoho neměla a matku jsem milovala. Musela jsem ale začít opět fungovat, chodit do práce. Přítel Jiří se mi snažil být oporou, to mu nemohu upřít. Po čase se největší rána zocelila a asi to na mém chování bylo poznat, tak se začal Jirka nenápadně pídit, co vše mi matka odkázala. Nechtěla jsem to nějak řešit, takže se musel spokojit s odpovědí, že peníze a byt, který jsem se rozhodla pronajímat. Já bych v něm zatím bydlet nedokázala.
Celé té začalo rozbitým autem. Měli jsme jedno dohromady, takže bylo nutné ho opravit. Jirku napadlo, že pokud mám dost peněz po matce, ať koupím nové. To jsem hned zamítla a navrhla, že každý dá půlku na opravu, nové určitě nepotřebujeme. Bylo vidět, že se mu to nelíbí.
Rozhodli jsme se pro částečnou rekonstrukci našeho bydlení, která byla naplánována ještě před tím, než jsem přišla k penězům po matce, ale i tak to Jirka zase zkusil. Napadlo ho, že by ani jeden z nás nemusel sahat na úspory a mohla bych to zaplatit z dědictví. Je pravda, že možná tak to matka myslela, ale mně vadilo, s jakou samozřejmostí to přítel navrhoval. Jeho návrh jsem odmítla.
Peníze prověřily náš vztah
Co čert nechtěl, Jirka spadl z kola a zlomil si ruku. Jako truhlář nemohl pracovat s jednou rukou, a tak byl doma. Já chodila dál do práce a on se doma jen válel. Možná bylo dobře, že se to stalo, alespoň jsem viděla, s kým žiji. Tím, že skoro nevycházel ven, jsem i poštu ze schránky vybírala já. Když jsem mu jednou podávala dopis, který vypadal dost podezřele, nechtěl ho přede mnou otevřít.
Uvnitř dopisu ho vymahačská firma vyzývala k úhradě poměrně vysoké částky, protože přestal platit pravidelné splátky. To, že má vůbec nějaký závazek jsem se dozvěděla až teď. Prosil mě o půjčku tři sta tisíc, aby dluh zaplatil. To byla poslední kapka. To by se maminka obracela v hrobě, kdybych její celoživotní úspory použila na uhrazení dluhu někoho, kdo ani neměl tu slušnost mi po 2 letech vztahu říct, že se dostal do finančních problémů.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz