Edita (35): Amulet od Egypťana mi přinesl štěstí, ve které jsem už vůbec nedoufala

Do Egypta jezdím léta hrozně ráda. Rudé moře s bohatým korálovým podložím je jako stvořené pro šnorchlování a potápění. K tomu azuro a klid v hotelových komplexech, které se často nacházejí přímo u pláže. Nevadí mi ani noční lety, nepříjemné jsou jen střevní problémy, které tam nejen mě občas postihnou. Místní léky mi ale rychle zaberou a člověk má od Faraonovy pomsty pokoj.

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (38): V Itálii jsem si pořídila amulet. Velmi brzy jsem zjistila, že nejde jen o ozdobu

Amulet mě zaujal na první pohled

Pro dovolenou u moře jsem si stejně jako každý rok vybrala Hurghadu. S manželem jsme zvolili termín na konci května. Bylo to tam úžasné jako vždycky. Užívali jsme si a jednoho dne se po večeři vydali na krátkou procházku mimo hotelový areál. Egyptští obchodníci nás tradičně lákali do svých krámků, ale jejich vábení jsme, byť někdy s obtížemi, odolávali.

Pak mě však zaujal jeden malý stánek, u něhož postával drobný prošedivělý stařík. Zubů neměl mnoho, byl ovšem vtipný, usměvavý a mluvil docela dobře anglicky. Vedle různobarevných látek, krystalů a dalších věcí mě v jeho zboží zaujal bílý amulet připomínající klubko nití. Uvnitř přitom zářil malinký bleděmodrý kamínek. „To je chalcedon. Majiteli přináší štěstí a úspěch. Nesmíte ho ale sundat, ani na noc, jinak ztratí svoji moc,“ vysvětloval mi Egypťan.

Amulet se mi opravdu líbil, byť jsem nevěřila v jeho sílu, ale chtěla jsem ho za každou cenu. Suvenýr jsem nakonec usmlouvala na 25 dolarů a večer před odletem jej nasadila na krk. Těžko říct, jaký měl vliv na následující dění. Každopádně o dva dny později jsme letěli domů a mně se stal malér. Když jsem přišla na terminálu k odbavení, zjistila jsem, že nemám pas!

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (29): Někdo se mě snažil uhranout. Od silných bolestí hlavy a nevolnosti mi pomohl až amulet modrého oka

Můj ztracený pas našel řidič autobusu

Zbledla jsem, začala u přepážky panikařit a jako zběsilá prohledávala příruční zavazadlo. Jenže nikde nebyl. Začala jsem vzlykat, když mi najednou kdosi klepe na rameno. Byl to řidič autobusu, který nás vezl na letiště, a asi tušíte, co držel v ruce… „Zapomněla jste si ho na sedadle,“ vysoukal ze sebe lámanou angličtinou. V návalu euforie jsem ho objala, děkovala mu a vrazila mu do ruky bakšiš. Měla jsem štěstí, že jsem zrovna stála u přepážky, kam zašel a poznal mě podle fotografie.

V letadle jsem pak tiskla nadšením svůj amulet a zhluboka si oddechla. Po návratu domů se pár týdnů nic zvláštního nedělo. Amulet jsem však dál poctivě nosila. Asi dva měsíce poté si mě zničehonic zavolal můj přísný nadřízený. Měla jsem ze schůzky docela nahnáno. Hlavou mi blesklo, co po mně může chtít, a bála se průšvihu. Místo toho přišlo milé překvapení. Řekl mi, že je s mojí prací dlouhodobě spokojen a rozhodl se, že mi zvedne plat. Nešlo přitom o malou částku. Úpravou mzdy jsem byla nadšená a nemohla tomu vůbec uvěřit.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniel (30): Partnerka mi lhala v dost zásadní věci. Nejradši bych ji opustil, ale bojím se, co bych tím způsobil

Narodilo se mi dítě, ve které jsem už nedoufala

Absolutní vrchol pak přišel o půl roku později, kdy mi gynekolog řekl, že jsem v šestém týdnu těhotenství. O miminko jsme se s partnerem už pár let neúspěšně snažili a tahle zpráva pro nás byla nejkrásnější za celou dobu našeho desetiletého vztahu. Narodil se nám krásný a zdravý chlapeček, který nám roste jako z vody.

Nevím, jestli ke všem pozitivním událostem napomohl můj amulet, já jeho účinku ale opravdu věřím. Nepříjemnosti se mi zatím vyhýbají. Snad tomu tak bude i nadále...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (20): Před sedmi lety jsem spatřila tajemnou bytost u lesa. Dodnes nevím, co si o tom mám myslet

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.