Eduard je zvyklý na kvalitní jídlo. Dobře vařila jeho babička, maminka i bývalá přítelkyně. Jenže jeho nová holka namaže špatně i máslo na chleba. Eda uvažuje, zda má takový vztah budoucnost.
Moje holka Lucie (26) neumí vařit a ještě se tím chlubí. Když mi poprvé nachystala snídani, zaraženě jsem mlčel. Něco tak hrozného jsem v životě nejedl a doufal jsem, že už ani nebudu.
Myslel jsem, že mám ideální holku
S Luckou jsme randili hlavně po restauracích a rádi jsme mluvili o dobrém jídle. Z toho jsem tak nějak vydedukoval, že ta holka umí vařit. Navíc je v dnešní době vaření v módě a každá se předhání, co umí lépe.
Když jsem u ní poprvé přespával, ráno navrhla, že mi donese snídani do postele. Měl jsem představy kulinářského nebe a sbíhaly se mi sliny. Ona pak donesla míchaná vejce, která byla vysušená do nevzhledných hrudek, křivě nakrojený plátek chleba s kouskem nerozmazaného másla. Chyběla sůl a hlavně vidlička.
„Stačí ti lžíce? Mám špinavý vidličky. Vařila jsem naposledy tak před měsícem, tak snad jsem to nezapomněla," řekla a pokusila se o úsměv. Já zapíjel suché vejce hltem čaje a nestačil se divit. Předešlá noc byla úžasná, proto jsem ochoten mladé holce leccos odpustit. Ale také v kuchyni by mohla projevit snahu.
Na svou nešikovnost v kuchyni byla hrdá
Z legrace jsem jí řekl, že pokud nevaří, ještě se nemůže vdávat. Na to konto mi oznámila, že ji vaření nebaví a nebude se do něj nutit jen kvůli starým zásadám. U Lucky jsme tedy zásadně večeřeli chleba s "něčím". Jednou zkusila jakýsi kus kus s tuňákem z plechovky, jež postrádal jakoukoliv chuť.
Rozhodl jsem se trochu ji pošťouchnout a tak jsem uspořádal velkolepou večeři u mě doma. Dal jsem si hodně záležet, pražma se mi moc povedla a předkrm v podobě tygřích krevet taktéž. Doufal jsem, že mě Lucie bude chtít trumfnout.
„No vida, když jsi takovej šikovnej kuchtík, můžeš vařit pořád," plácla mě vesele do ramene. Začínal jsem být zoufalý. Vzpomínal jsem na bývalou přítelkyni, která každý víkend nechala celou noc táhnout hovězí anebo kachní maso. Pekla nejlepší tvarohové buchty! Zastesklo se mi, láska asi opravdu prochází žaludkem.
Zkusil jsem ještě poslední trumf
Představil jsem Lucii babičce a ta nám při té příležitosti uvařila tu nejlepší svíčkovou. Chtěl jsem své nové holce prostě ukázat, na čem jsem vyrostl a na co jsem zvyklý. Nezabralo to. Lucka mi jasně naznačila, že kuchař jsem doma já. Občas rád uvařím, ale od budoucí ženy očekávám, že se o jídlo postará každý den.
Pořád srovnávám pro a proti, nechci dát Lucii kopačky jen tak. Jenže její přístup k vaření mě děsí. Obávám se, že by to celkově nebyla ani dobrá manželka a hospodyňka. Určitě mě za to někdo odsoudí a třeba jsem mamánek. Ale s tím se dá žít.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.