Erika (18): Díky mocnému kameni jsem se podívala za hranice života. Hledám odvahu to zkusit znovu

Bydlím v jedné malé moravské vesnici, kde se mezi sebou všichni známe. Před pěti lety se do jednoho domečku přistěhovala nová rodina. Měla stejně starou holku jako já. Vlasta budila velmi zvláštní dojem. Takový tajemný, až z ní šel trochu strach.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludvík (31): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Díky jejím schopnostem jsem zase dostal chuť žít

Vlasta měla zvláštní kámen s okem

Tehdy jsme si s Majdou hrály u rybníka. Vlasta k nám mlčky přišla a hned se zeptala: ,,Chcete něco zažít?“ S Majdou jsme na sebe koukly. ,,Jasně, proč ne? Tady je stejně nuda,“ odvětily jsme a šly s Vlastou. Zavedla nás k sobě domů. Naše kroky směřovaly na půdu. ,,Ráda bych vám něco ukázala,“ řekla a sáhla do kapsy. ,,Kámen, no a co?“ opáčila Majda.

Vlasta ho otočila, na druhé straně bylo oko. Nebylo namalované, ale vyryté přímo v tom kameni. ,,Budu vám říkat, co máte dělat. Musíte se soustředit, aby to vyšlo,“ vyzvala nás gestem ke spojení rukou. Majda protočila panenky. ,,Na vyvolávání duchů už jsme trochu velké,“ namítala. ,,Pst!“ houkla na ni Vlasta.

Spojily jsme ruce v kruhu tak, jak Vlasta chtěla. Kámen ležel uprostřed. ,,Zvolna dýchejte a soustřeďte se na svoji energii,“ mluvila tichým hlasem. Já se snažila dělat to, co chtěla. Během chvíle jsem cítila uvolnění. Vibrovalo mi celé tělo. Takový pocit jsem do té chvíle nezažila. ,,Nebojte se, cítím tady strach. Ten zahoďte,“ zavelela Vlasta a já se tomu zcela poddala.

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (39): Svezla jsem dívku ve sněhové vánici. To, co se pak událo, si neumím vysvětlit

Díky kameni jsem znovu prožila svůj život

Přestala jsem vnímat holky i to, co se děje kolem. Byla jsem najednou jakoby v jiné dimenzi nebo jak to říct. Zjevil se mi obraz malého dítěte. Pochopila jsem, že to jsem já v lůně své maminky. Začala jsem zrychleně dýchat. Obrazy se měnily. Zažila jsem znovu svůj příchod na svět, to, jak mě maminka drží v náručí a já pláču.

Promítal se přede mnou celý můj život. Ocitla jsem se na pohřbu své babičky, kterou jsem nade vše milovala. ,,Babi!“ zvolala jsem. Tím jsem vysílání energie přerušila. Pustily jsme se a já byla úplně zbrocená potem. ,,Jak jsi to dokázala?“ zeptala jsem se Vlasty. ,,To ten kámen,“ řekla. ,,Chci znovu,“ naléhala jsem.

,,Musíme si dát pár dní oraz, teď už by to nešlo,“ odvětila a vyprovodila nás z domu. ,,To bylo něco,“ jásala nadšeně Majda. ,,Nejdřív jsem jí nevěřila, ale pak?“ pokračovala a zamyslela se. Za týden jsme se znovu sešly. Vlasta navrhla: ,,Pokud se chcete setkat s někým, kdo už nežije, bude nejlepší, když budeme všechny tři koncentrovat energii směrem k danému setkání. Pak to tutově vyjde,“ přesvědčovala nás a já šla první na řadu.

Mohlo by Vás zajímat:

Filip (24): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Málem jsem se do ní zamiloval, než jsem zjistil mrazivou skutečnost

Setkala jsem se s mrtvou babičkou

Chtěla jsem se sejít s babičkou. Znovu jsme spojily ruce v kruhu, kámen ležel v jeho středu. Znovu ty vibrace celého těla. Stála jsem s babičkou na poli, kam jsme spolu kdysi chodily. Přišlo mi, že si povídáme snad hodiny. Nechtěla jsem od ní odejít. Bylo to něco naprosto neuvěřitelného. Ona věděla, že je mrtvá, a já, že s ní mluvím.

Majda se sešla se svým otcem, který zemřel při havárii. Možná bychom zažily i víc, kdyby se Vlasta s rodinou zničehonic nevypařila. Kámen nechala u mých dveří. Zatím jsem bez ní nenašla odvahu to zkusit. Tajně doufám, že na Vlastu ještě někdy narazím, aby mě znovu provedla světem mrtvých.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Magdaléna (46): Chtěla jsem se zabít. Zachránil mě až zázračný medailon s anděly

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.