Eva je zamilovaná do svého přítele Pavla. Jsou k sobě naprosto otevření, takže jednou během intimních chvilek fantazírovala nahlas a Pavel si to pobral po svém. Když jednoho dne přivedl domů návštěvu, Eva se nestačila divit.
Můj přítel Pavel je moje životní láska a troufám si říct, že spolu budeme po zbytek života. Je starší, už má dávno telecí léta za sebou, a to mi na něm hrozně imponuje. Nemusela jsem se nikdy bát žádných opileckých afér, Pavel je rozumný, ví, co od života chce, a už jsme probírali i svatbu a děti.
Bavíme se spolu otevřeně úplně o všem. A nejinak k tomu přistupujeme i v posteli. Vím, že mu můžu věřit a být sama sebou, takže nedávno, když jsme se milovali, popustila jsem uzdu fantazii a začala nahlas povídat o tom, jaké by to bylo i s jinými ženami, které by se k nám připojily. Byla to momentální představa a rozhodně bych ji nechtěla nikdy zrealizovat, jen v tu chvíli se mi to zkrátka líbilo a bylo to zase nové zpestření našeho milostného života.
Přistoupil k tomu po svém
Ovšem Pavel tuhle fantazii pobral trochu jinak. Při dalších dvou milováních toto téma opět otevřel a mně se to moc líbilo, v hlavě jsem se nebránila ničemu a nahlas jsem povídala, co všechno by se dělo. Když jsem jedno odpoledne byla sama doma, Pavel přišel a řekl, že má překvapení. Vyskočila jsem ze židle a chtěla honem vědět, co to je. Pak otevřel dveře a tam stála jeho kamarádka Andrea. „Ahoj,“ pozdravila jsem ji a byla jsem ráda, že ji vidím.
Polil mě pot
Pavel šel rychle k věci a vysvětlil mi, že bychom si mohli společně otevřít víno a trochu se pobavit. „Mně by to vůbec nevadilo, naopak,“ usmála se na mě a teprve potom mi to došlo. Musela jsem ho vzít stranou: „Ty ses zbláznil?“ spustila jsem na něj. Pavel se bránil, že jsem o tom mluvila tolikrát, že mi to chtěl splnit. „Ale to jsou jenom fantazie. Taky jsi povídal o tom, jak bychom to dělali ve vlaku a nikdy by se to nestalo,“ oponovala jsem mu a on to naštěstí pochopil, i když bylo vidět, že ho to mrzí. Otázka je, jestli ho mrzelo to, že to popletl nebo že se to neuskuteční.
Každopádně Andree jsem vysvětlila, že jde o nedorozumění a ona to naštěstí brala s humorem. Tu noc jsme ale o ní fantazírovali, i když jsme její jméno nevyslovili, bylo jasné, co se nám v hlavě odehrává. Ale v hlavě to taky zůstane.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.