Eva (31): Manžel začal dělat jen na půl úvazku, aby byl s dcerou. Bohužel se to zvrtlo

Když se nám narodila Eliška, můj manžel Filip byl pořád v práci. Brala jsem to jako úděl muže živitele a byla vděčná, že nás může zajistit. Když máte hypotéku, není odchod na mateřskou snadný. Rodina musí počítat každou korunu a zároveň si natolik vážit společného času, že se zkrátka v něčem omezí.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (29): Když jsem se rozváděla, nedošla mi jedna věc. Čekají mě tak ty nejsmutnější Vánoce

Zkrátil si v práci úvazek, aby byl s dcerou

Filip se v zaměstnání velmi rychle vypracoval, převzal agendu po odcházejícím kolegovi a to mu zajistilo dvojnásobnou mzdu. Místo toho, abychom si oddychli, že konečně budeme mít něco navíc, přišel Filip se šíleným nápadem. "Víš, nabídli mi v práci, že můžu jít klidně na půl úvazku. Tak bych byl vlastně pořád na stejných penězích a mohl bych být víc doma," řekl. "Počkej a není to škoda přijít o takovou příležitost? Konečně bychom si mohli něco dovolit, někam vycestovat," zarazila jsem se. "Čas s rodinou mi přijde cennější než peníze," opáčil. "Tak půjdu někam na brigádu já a můžeš být zatím s Eliškou," navrhla jsem.

To, že bych se potřebovala vrátit mezi lidi, mi v hlavě rezonovalo už dlouho. Člověk má na mateřské velmi omezený okruh zájmů a je těžké udržet se alespoň trochu v obraze. "To nechci, chci být s vámi oběma. Pojďme to alespoň zkusit, už jsem se rozhodl," usměrnil mě manžel. Od příštího týdne to mělo vycházet tak, že Filip bude tři dny doma a dva dny v práci. Ty dva dny pracoval o něco více.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (29): Potratila jsem a musela na operaci. Smířit se s tragédií mi pomohl zvláštní zážitek

Zvrtlo se to, už jen kouká na televizi

To jsem ještě netušila, jak to skončí. První volné dny celé prospal nebo koukal na televizi. S ničím mi doma nepomohl a já nepoznala rozdíl od dob, kdy s námi trávil jen víkendy. Tehdy pořád totiž tvrdil, že si potřebuje odpočinout. "Snad po mně nechceš, abych tu lítal s hadrem? Vždyť já byl celý týden v práci," říkal vždy. Tak jsem ho nechávala. Ale v téhle situaci mi to nedalo. "Myslela jsem, že když už jsi doma, tak mi alespoň s něčím pomůžeš," rozčílila jsem se nedávno.

Vrhl na mě tázavý pohled a řekl: "Ale vždyť to zvládáš, ne?" A ležel dál. "Filipe, tak alespoň vezmi malou na hřiště. Já zatím udělám něco k obědu," navrhla jsem. "To ne, to se musíme oba oblíkat. Hele, nech to na odpoledne," odvětil. Odpoledne k tomu samozřejmě nedošlo.

A takhle je to tu teď pořád. Ve dny, kdy má volno, kouká Filip na jeden seriál za druhým a doma s ničím nepomáhá. Peníze nejsou, protože jsme pořád na tom samém, a brigádu mi zakazuje. Kolikrát se jen přesune z ložnice na gauč a odpoledne se směje: "Vždyť já si ještě ani nevyčistil zuby!" S malou ven nechodí, nehraje si s ní. Když jsem navrhla, aby se vrátil do práce na plný úvazek, odvětil, že ho chci sedřít z kůže, že peníze nejsou to nejdůležitější. Už nevím, co s tím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (38): V Itálii jsem si pořídila amulet. Velmi brzy jsem zjistila, že nejde jen o ozdobu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.