František se na první pohled zakoukal do křehké Kláry. Živila se jako cukrářka a skrývala v sobě tolik něhy, že ho to zcela pohltilo. Oba byli podnikatelé, takže s příchodem nouzového stavu se oba ocitli bez práce. Byl čas se lépe poznat. Co Franta zjistil?
Chodím více než rok s Klárkou, kterou začínám pořádně poznávat až teď. Celou dobu jsem si myslel, že je chytrá.
Křehká cukrářka
Poznali jsme se zcela náhodně přes mého kamaráda Lukáše. Měl narozeninovou oslavu a Klára mu zajišťovala zákusky, protože to byla oslava ve velkém stylu. Zaujala mě tím, že působila velmi křehce a zranitelně. Další věc, která rozhodla, byla, když jsem ochutnal dort, který upekla. Byla to sladká cukrářka.
Lukáš tvrdil, že zadaná není, tak jsem ji oslovil. Byl jsem z ní vyloženě paf. Ze začátku toho moc nenamluvila, ale myslel jsem, že je nervózní. Začali jsme spolu randit, ale měla poměrně dost práce, takže nebylo jednoduché někam zajít. Nakonec jiskra přeskočila a já se až po uši zamiloval.
I po půlroce mi přišla stále taková tajemná. To mě lákalo ještě víc. Zatím jsme nikam nespěchali a bydleli jsme každý zvlášť. Čas od času u mě přespala nebo já u ní. Stále jsem měl ale pocit, že tomu něco chybí. Byla mezi námi pomyslná zeď, kterou jsem nedokázal prolomit. Měl jsem ji moc rád, takže jsem prostě čekal, co se bude dít.
O kolečko méně
V rámci nouzového stavu jsme oba přišli o zakázky. Jediné pozitivní na tom celém bylo, že jsme na sebe najednou měli více času, který jsme trávili u mě doma. Nejdříve u televize s dobrým jídlem. To byla časem nuda, tak mě napadlo, že bychom spolu mohli hrát nějaké společenské hry.
Klidně i Člověče, nezlob se nebo karty. Jednou mě dokonce napadlo, že pozveme Lukáše s jeho přítelkyní, aby to byla větší zábava. Nikdo z nás nakažený covidem nebyl, takže jsme se nemuseli bát. Vytáhnul jsem hru, která byla o všeobecných vědomostech. Moc jsem se na to těšil, protože rád vyhrávám.
Jenže už po čtyřech kolech jsem byl z Klárky trochu v rozpacích. Neuhádala jediné město v republice. Když měla seřadit prezidenty, řekla sotva toho současného. Lukáš zvedal obočí, že to snad ta holka nemyslí vážně. I mě to překvapilo. Klára ale i tak statečně hrála dál.
Smutné zjištění
Bylo mně jí líto, tak jsme změnili hru. Vytáhnul jsem scrabble. Nic těžkého. Pomocí kostiček s písmeny skládáte slova na hrací desku. Bohužel, ani to nebyla šťastná volba. Klára i přesto, že měla dobrá písmenka, nebyla schopná žádné slovo vymyslet. Neměla v sobě ale nějaký pud, kterým by hru ukončila, aby se nemusela dále ztrapňovat.
Je natolik hloupá, že nevycítila trapnost situace, že jsme ji odhalili. Lukáš raději řekl, že ho to nebaví. Pustili jsme si film. Klára s úsměvem řekla, že nám půjde něco upéct. Po dvou hodinách přinesla na stůl hotový skvost. V cukrařině byla skutečně šikovná. Jenže já se obávám, že to nestačí. Mám ji rád, líbí se mi, je hodná a milá. Jenže já se asi nepřenesu přes to, že jí chybí základní znalosti o naší historii a celkový přehled. Nechci být za pokrytce, ale myslím, že po Vánocích se rozloučíme.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.