Hanka po letech zjišťuje, že s její kamarádkou Kristýnou není něco v pořádku. Když se sejdou na kus řeči, Hance je pak bídně ještě dva dny. Možná je na čase přestat se s Kristýnou stýkat.
Kristýnu (28) mám ráda, je to fajn kamarádka, ale něco mezi námi neladí. Dříve jsem si toho nevšimla, ale poslední dobou to vnímám silně. Je tak negativní, že mě naše setkání ubíjí.
Známe se snad celý život
S Kristýnou se kamarádím opravdu dlouho a vídaly jsme se v časech pohodových i těch horších. Postupem času si ale stále víc uvědomuji, že jsme každá jiná. Já se snažím na všem vidět něco pozitivního, kdežto Kristýna se ráda rýpe v nepříjemných věcech. Někdy mě z ní regulérně rozbolí hlava.
„Aby to neskončilo jako minule, když jsi bývalému brečela do telefonu...“ připomněla mi tuhle Kristýna staré časy. Já jí přitom vyprávěla o někom, koho jsem poznala nedávno a zamilovala se do něj. Hned jsem se ohradila, ale ona svou poznámku prý myslela dobře. Jen o mě má starost.
Takhle to bylo se vším. Jakmile byla příležitost, vytáhla na mě nějakou nepříjemnou vzpomínku. Už jsem si před ní začínala dávat velký pozor na to, co říkám. Netýkalo se to ale jen mně. Potkaly jsme třeba bývalou spolužačku, prohodily pár vět a Kristýna pak prohlásila, že dotyčná vypadala o dvacet let starší a pořádně přibrala.
Všechno vidí černě
Bohužel jsem si uvědomila, že v tom „jedu“ s Kristýnou taky. Obě jsme rády lamentovaly nad svým osudem, pomlouvaly úspěšné známé a jejich vzhled. Nebylo setkání, kdy jsme nevytáhly téma náhlých úmrtí a zhoubných nemocí, o kterých jsme v poslední době slyšely.
„Magdě se vrátil nádor, je to hrůza. Má dvě děti! Nejhorší je, že nikdy nevíš, kdy tě to může potkat,“ pravila temně Kristýna a já s vytřeštěnýma očima přikyvovala. S touhle kamarádkou jsem si prostě připadala jako v nějakém tragickém světě plném hrůzy a neštěstí.
Zásadní impuls ke změně přišel ve chvíli, kdy se k nám přidal můj nový partner, aby mě vyzvedl cestou z kina. Pár minut s námi seděl a poslouchal, načež mi pak mezi „čtyřma očima“ řekl, že jsme mluvily jako nějaké zapšklé babky. A měl pravdu! Chtěla jsem to změnit. A tak jsem si při příštím setkání s Kristýnou dávala pozor, kam naše povídání směřuje.
Asi se s ní přestanu stýkat
Byla to marná snaha, protože Kristýna se v negativních řečech vyžívala. Jakmile jsem chtěla změnit téma na něco veselého, říkala, že jsem zamilovaná sluníčkářka. „Zanedlouho mi budeš zase fňukat na rameni, Haničko. Koukni na ten časopis, tahle zpěvačka má prej deprese a chtěla se zabít. To je ta dnešní doba, všichni mají nespočet možností a volí si radši smrt. Někdy tomu rozumím. Je to lepší, než čekat, jaká nemoc si tě vybere…“ mlela si svou a už jsem ji ani nevnímala.
Během jejího monologu jsem si postupně ujasňovala, že se začneme stýkat méně, nebo se možná už neuvidíme vůbec. Abych byla fér, zkusím Kristýně nejdřív svoje důvody objasnit. Pochybuji, že mě pochopí. Už vidím, jak se mi posmívá, že jsem si někde přečetla chytrý článek o toxických kamarádech...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.